Lidské tělo


Alergie

Angioedém – příklad alergické reakce

je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organismu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E () vlivem daného alergenu. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po , který může končit i smrtí.

Slovo „“ vytvořili lékaři Clemens von Pirquet a Béla Schick v roce 1906. Zaznamenali, že někteří pacienti jsou přecitlivělí na běžně neškodné látky, jako jsou , pyl nebo některé potraviny. Tento fenomén nazvali alergií podle řeckých slov allos (jiný nebo změněný stav) a ergon (práce, reakce, reaktivita). Věda, která zkoumá , se nazývá .

Projevy a symptomy

je bouřlivá lokální nebo systémová reakce na alergeny. Lokálními symptomy mohou být:

  • zduření nosní (alergická );
  • zarudnutí, svědění, otoky očí (alergický spojivek);
  • zúžení , průdušek, dušnost a dechová nedostatečnost, někdy doslova ;
  • pocit zaplnění až bolesti v uších, zhoršení sluchu vlivem neprůchodné Eustachovy trubice;
  • , () a další kožní reakce;
  • řídce i bolesti hlavy.

Systémová alergická reakce se nazývá anafylaxe. V závislosti na míře závažnosti může vyvolat kožní reakce, zúžení průdušek, otok, snížení krevního tlaku a dokonce smrt. Takový život ohrožující stav se nazývá .

Takzvaná je jedním z příkladů běžné slabé – velká část populace trpí symptomy senné rýmy, je-li vystavena působení pylu obsaženému ve vzduchu. Astmatici jsou často alergičtí na a roztoče. Kromě ů pocházejících z okolního prostředí mohou být alergické reakce vyvolány i některými léky.

Atopie

Atopická

Atopie je dědičně založený sklon k alergii, má proto zřetelný rodinný výskyt. Typickými projevy atopie jsou atopický (atopická ), pylová (alergická a alergický spojivek) a alergické . Atopici mají vrozenou schopnost tvořit ve zvýšeném množství ve třídě ( E). Tyto reagují na alergeny zevního prostředí (pyly, , roztoče atd.).

Dědičnost

U dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku alergického onemocnění 30 %. Jsou-li alergiky oba rodiče, zvyšuje se riziko na 60 %. Může se však stát, že dědičný základ „přeskočí“ jednu generaci.

Příčiny

Rostoucí znečištění prostředí (a potravin) vede k růstu alergických reakcí. Expozice ům v prostředí vede k alergii. Jisté druhy znečištění ovzduší jsou spojeny s alergií či astmatem. Metaanalýza z roku 2022 ukázala vliv pesticidů na , ale nemohla prokázat jejich vliv na alergii z nedostatku výchozích studií, byť průměrné riziko bylo zvýšeno.

Konzumace některých potravin v průběhu může vést k ům (celer, citrusy, syrové papriky, margarín, rostlinný olej); naopak prevencí může být vysoký příjem zinku, selenu a antioxidantů. , i ekzémy může u dětí spustit i kouření během .

Prevencí na prachové roztoče může být i používání bariérové textilie, ať už chemicky ošetřené, textilie se zhustěnou tkaninou nebo nanovlákenné lůžkoviny, které zabraňují pronikání roztočů a ů do lůžkovin a jejich kumulaci.

Podle „hygienické hypotézy“ je nárůst alergií způsoben nedostatečným vystavením se infekčním činitelům, symbiotickýmmikroorganismům (např. střevní flóře nebo probiotikům) a ům v raném dětství. Utlumením vývoje imunitního systému se zvyšuje náchylnost k alergickým onemocněním. Vystavení antibiotikům může také způsobit alergickou náchylnost.

Pseudoalergie

Příznaky rýmy, astmatu, kopřivek, otoků nemusí mít vždy alergický původ. Není tu zřejmá dědičná dispozice, netvoří se ve zvýšené míře , původ těchto projevů je mimo . Může být způsobena změnami v metabolismu histaminu.

Pylová informační služba

Tak jako ve většině evropských zemí existuje pylová informační služba (PIS) vycházející z fenologie, která sleduje obsah pylů, případně jiných biologických objektů v ovzduší, tak i v ČR je možné sledovat výskyt pylů v ovzduší a být informován v týdenních předpovědích e-mailovým pylovým zpravodajem, nebo pomocí SMS. V daném období se zvýšenou koncentrací pylových zrn ve vzduchu je třeba dbát daných doporučení. V pylové sezóně se například v Japonsku používají i respirátory. Koncentrace pylových zrn totiž může dosáhnout v jistých oblastech i desítek tisíc na metr krychlový. Běžná maxima se však pohybují v jednotkách tisíců zrn na metr krychlový.