Lidské tělo


Dvojbříškatý sval

dvojbříškatý, lat. musculus digastricus, je menší uložený v horní části krku mezi čelistí a jazylkou. Řadí se mezi svaly nadjazylkové . Vývojově pochází z 1. a 2. embryonálního žaberního oblouku. Proto má i dvojí inervaci.

Uložení a stavba

je uložen na vnější dolní straně musculus mylohyoideus a za ním. Skládá se ze dvou svalových bříšek, které v sebe plynule přecházejí v místě těla jazylky a rozštěpeného úponu musculus stylohyoideus. je tak stočený.

  • přední bříško (venter anterior): začíná vpředu na dolní čelisti ve fossa digastrica a míří k jazylce
  • zadní bříško (venter posterior): pokračuje od připoutané k jazylce na bradavkovitý výběžek (processus mastoideus) do incisura mastoidea.

dvojbříškatý ohraničuje s dolním okrajem mandibuly charakteristickou krajinu, zvanou trigonum submandibulare.

Přední bříško je tvarem a rozsahem nejvariabilnějším svalem vůbec – může chybět nebo být zdvojeno. Časté také je, že přední bříška obou stran krku jsou spojena a v různém rozsahu si vyměňují svá vlákna.

K zadnímu bříšku se může ojediněle upnout přídatný musculus occipitohyoideus, který začíná na prostřední ěné liště šupiny týlní (linea nuchae superior).

Funkce

Při fixované dolní čelisti zdvíhá jazylku.

Inervace

Protože je přední bříško původem z 1. žaberního oblouku, je inervováno V. hlavovým nervem, nervem trojklaným (n. trigeminus), přesněji větévkou jeho 3. větve (n. mandibularis) nervus mylohyoideus.

Protože je zadní bříško původem z 2. žaberního oblouku, je inervováno VII. hlavovým nervem, nervem lícním (n. facialis).


V kategorii: ,