Imunitní systém je souhrn mechanismů, zajišťujících integritu organismu rozeznáváním a likvidací cizích či vlastních, ale potenciálně škodlivých struktur. Projevuje se obranyschopnostíorganismu, ale na druhou stranu i autotolerancí.
V širším slova smyslu má téměř každý orgán ochrannou funkci. V užším slova smyslu pak zde máme orgány, jejichž hlavní úloha spočívá ve vytváření a posilování obranyschopnosti organismu (např. brzlík a lymfatické orgány).
Imunitní systém u různých typů organismů
Bakterie a další jednobuněčné organismy mají imunitní systém určený k boji proti bakteriím, virům(bakteriofágům) a dalším nitrobuněčným parazitům. Obvykle funguje na bázi restrikčních enzymů, které vystřihují a likvidují DNA, kterou rozpoznají jako cizorodou. Eukaryotní buňky mají imunitní systém podstatně komplexnější, u mnohobuněčných organismů pak organizace a složitost imunitního systému stoupá, jeho součástí jsou celé buňky, části orgánů, nebo orgány celé.
V rámci mnohobuněčných organismů zajišťuje imunitní systém jednak likvidaci patogenů, jednak likvidaci vadných buněk a tkání, zejména pak infikovaných buněk, které by se jinak staly ložiskem infekce, a rakovinových buněk.
Vyvinutý je zejména imunitní systém ptáků a imunitní systém savců.
Imunitní systém člověka
Hlavním úkolem imunitního systému je obrana organismu proti antigenům a patogenům – nebezpečným cizorodým látkám (např. toxinům) či pozměněným buňkám vlastního těla (nádorové buňky).
Nespecifická (vrozená) imunita
Zánět
Zánět je děj, při kterém probíhá mnoho nespecifických imunitních reakcí.
Kůže a sliznice
Kůže a sliznice jsou mechanickou barierou bránící průniku patogenů do těla. Navíc kůže vylučuje různé antibakteriální látky (např.: kyselina mléčná, nenasycené mastné kyseliny…), sliznice mají dokonalý systém obrany proti infekci – tzv. slizniční imunitní systém(MALT).
Žaludek
Žaludek je další barierou bránící průniku patogenů do těla. Žaludeční šťávy jsou totiž extrémně kyselé. (Obsahují např.: kyselinu chlorovodíkovou.)
Komplement
Komplement je soubor proteinů, vyráběných fagocytujícími buňkami.
Bílé krvinky se schopností fagocytózy
Fagocyty – buňky imunitního systému schopné pohlcovat cizorodé částice v organismu
Interferony
Interferony jsou proteiny uvolňované buňkami, které byly napadeny viry. Zabraňují množení virů.
Specifická imunita
Je zajišťována lymfocyty (druhý nejpočetnější typ bílých krvinek) které se podle toho kde vznikly a typu integrálních membránových proteinů jejich buněčné membrány se dělí na:
B-lymfocyty
B-lymfocyty byly objeveny v ptačím orgánu Fabriciově burze. Zajišťují látkovou (humorální) imunitu, tj. vyrábějí protilátky. Působením antigenu se transformují v imunoblasty, jejichž proliferaci (dělením) vznikají plasmatické a paměťové buňky. Plasmatické buňkyprodukují specifické protilátky proti danému antigenu. Některé B-lymfocyty se při styku s antigenem přemění na paměťové buňky, které zajistí velmi rychlou odpověď při opakovaném styku organismu s daným antigenem. Této reakce se využívá při očkování. B-lymfocyty tvoří asi 15% populace lymfocytů.
T-lymfocyty
T-lymfocyty dozrávají v brzlíku (lat. thymus), jejich název je odvozen z prvního písmene tohoto orgánu. Jsou to imunokompetentní buňky klíčové pro rozběhnutí imunitní reakce. Zajišťují buněčnou imunitu, stimulují B-lymfocyty k práci. Dále ničí buňky cizorodých (např. transplantovaných) tkání i pozměněné buňky vlastního těla (nádorové, buňky napadené viry).
Dělení:
- Cytotoxické T-lymfocyty – likvidují buňky s antigeny, nebo buňky transplantovaných orgánů
- Pomocné T-lymfocyty – vylučují cytokiny a stimulují jiné bílé krvinky k práci; dělí se na Th1 a Th2
- Regulační T-lymfocyty – schopnost imunosuprese (potlačování imunity)
Očkování
Imunizace (zvýšení obranyschopnosti organismu) se provádí dvěma způsoby:
- Aktivní imunizací, při které se do těla vkládá oslabený původce nemoci (vakcinace), proti kterému si tělo samo vyrobí protilátky (preventivní očkování).
- Pasivní imunizací, při které jsou do těla vkládány přímo protilátky (očkování pomocí očkovacího séra).
Imunitní problémy
- AIDS vyvolaná virem HIV, napadajícím přímo buňky imunitního systému (T-lymfocyty).
- Alergie – nadměrná reakce organismu na antigen, nebo i na dlouhodobě se vyskytující látku v prostředí.
- Transplantace
Vlivy na imunitní systém
Obecně je zřejmé, že na imunitní systém působí, často negativně, mnohé civilizační vlivy: od změn životního stylu (druhové i chemické složení stravy, stres atd.) až po nejrůznější formy znečištění prostředí. Kromě zvýšeného výskytu rakoviny, alergií a ekzému může být takovým oslabením zvýšeno i riziko mnoha dalších onemocnění. Radioaktivní a rentgenové záření ničí červenou kostní dřeň a tím i imunitní systém.
