Lidské tělo


Kostrč

či (os coccygis) je malá u člověka vzniklá srůstem posledních obratlů, která je pozůstatkem zakrnělého ocasu. Vzniká srůstem tří až pěti posledních obratlů a má trojúhelníkovitý tvar. Srostlé obratle se původním obratlům podobají velice málo; z původního tvaru obsahují pouze obratlové tělo.

se nachází v oblasti zadní části pánve. Nad ní se nachází , se kterou je spojena chrupavkou (tzv. ) vycházející z báze kostrče a směřující k hrotu křížové . Díky chrupavčitému spojení mezi těmito kostmi dochází k určité mobilitě spoje, který umožňuje pružný .

Vlivem větší absorpce vody během se může změkčit, čímž umožní snazší .

Stavba

je tvořena obvykle třemi až pěti rudimentárními obratli (jiný zdroj uvádí 4 až 5) Co1 až Co5, které k sobě pevně srůstají. V některých atypických případech může být tvořena šesti či sedmi obratli. Obratle nemají typický tvar, ale jsou značně deformované a z jejich původní podoby je stejné pouze tělo obratle. Ze zakrnělých oblouků se vyvinuly jen zakrnělé výběžky cornua coccygea směřující proti cornua sacralia. Pouze u prvního obratle je možné ještě pozorovat zakončení páteřního kanálu.

Konec kostrče je volný; spolu s koncem křížové se využívá k definování pánevní roviny.

Funkce

Na se upínají svaly tzv. pánevního (někt. „dolní “), které mají roli ů. Ty tvoří jakýsi „hamakovitý“ oponens bránici dechové. Pružení kostrče je nutné za chůze pro pružení obsahu abdomenu a dolní pánve. Pružnost kostrče má vliv též na hladkou lokomoci, dosedání, hybnost bederní páteře, , vyměšování a sexuální funkci.

Úrazy

Rendgen zraněné kostrče

Mezi časté úrazy kostrče patří naražení tvrdým nárazem či dopadem. Bolestivé zranění se může spontánně upravit, častěji však zůstává vyosena vlivem svalových spazmů, nepruží, a tím působí íže – od bolestivé , přes bederní páteře, sakroiliakálního skloubení až po problémy s í krční. Pomocí pak je manuální (mobilizace kostrče). Při extrémním nárazu může dojít až ke zlomení kostrče.