Reguluje, řídí a koordinuje spolu činnost organismu s nervovou soustavou. Podílí se na udržení homeostázy, reguluje metabolismus, odezvě organismu na stres a je hlavní regulátorem růstu a reprodukce jedince. Na rozdíl od nervové soustavy, která se uplatňuje zejména při okamžité odezvě na podnět a při chování, se endokrinní systém uplatňuje hlavně při pomalejších regulacích dlouhodobého charakteru. Oba systémy se vzájemně doplňují a velmi těsně spolu kooperují při řízení organismu. Rychlost odezvy na podnět je sice pomalý, ale působí déle. Je dáno způsobem přenosu informace v organismu. Endokrinní systém využívá k přenosu informací chemické sloučeniny – hormony. Řízení systému je označováno jako humorální, protože hlavním transportním médiem hormonů jsou tělní tekutiny (z latinského humor).
Soustava žláz s vnější sekrecí
Soustava žláz s vnější sekrecí je orgánová soustava, která sdružuje všechny exokrinní žlázy, tedy žlázy, jejichž produkt je vylučován na povrch přímo nebo prostřednictvím vývodu. Obvykle se sekrety těchto žláz uvolňují do tělních dutin či na samotný povrch těla. Jedná se o protipól žláz s vnitřní sekrecí, které vylučují své produkty do okolních tkání a do krve.
Klasifikace
Rozlišujeme několik typů žláz a podle nich se dají rozlišit tyto typy vnější sekrece:
- merokrinní (ekrinní) žlázy – buňky produkují váčky a ty se exocytózou vylévají ven; sem patří téměř všechny exokrinní žlázy (slinivka břišní, slinné žlázy, některé (ekrinní) potní žlázy
- apokrinní žlázy – uvolňuje se celá koncová část buněk včetně nahromaděného sekretu, tím se vlastně buňky „oplošťují“; mezi apokrinní žlázy patří např. některé (tzv. aromatické) potní žlázy a mléčná žláza
- holokrinní žlázy – celá buňka se postupně stává součástí výsledného sekretu a po svém dozrání umírá a je vyloučena spolu se sekretem. Patří sem mazové žlázy.
Soustava žláz s vnitřní sekrecí
Soustava žláz s vnitřní sekrecí nebo endokrinní systém (endokrinní = s vnitřním vyměšováním, sekrece = vylučování), je kontrolní systém endokrinních žláz, které vylučují chemické posly zvané hormony, které cirkulují v těle v krevním oběhu na ovlivnění vzdálených orgánů. To nezahrnuje exokrinní žlázy (exokrinní = s vnější sekrecí) jako např. slinné žlázy, potní žlázy a žlázy v gastrointestinálním traktu(gastrointestinální = týkající se žaludku a střeva).
Signální přenos některých hormonů se steroidní strukturou zahrnuje jaderní hormonové receptorové proteiny, které jsou třídou ligandem aktivovaných proteinů, které když jsou navázané na specifické sekvence DNA, slouží jako zapínače/vypínače transkripce v buněčném jádře. Tyto přepínače kontrolují vývoj a diferenciaci kůže, kostí a center chování v mozku, stejně jako kontinuální (spojitou) regulaci reproduktivních tkání.
Nemoci endokrinního systému jsou běžné, např. diabetes mellitus (cukrovka), nemoci štítné žlázy atd. Oblast medicíny zaobírající se poruchami endokrinních žláz je endokrinologie, odvětví interní medicíny.