Lidské tělo


Střední mozek

Topografie zadní strany mozkového kmene a thalamu.
Oddíl B – střední .

Střední (latinsky: mesencephalon) je oddíl centrální nervové soustavy, který umožňuje zprostředkování důležitých ů a procházejí jím dráhy, které vedou signály z páteřní míchy do mozečku a mozkové kůry, a také vzruchy opačným směrem z mozkové kůry a bazálních ganglií do mozečku, prodloužené a páteřní míchy.

U nižších obratlovců je střední nejvyšší motorickou oblastí.

U vyšších obratlovců se začíná vyvíjet lamina quadrigemina, s tím jak se zdokonaluje sluchový a zrakový systém. Colliculi superiores se spojují s vlákny tractus opticus (zraková dráha) a colliculi inferiores s vlákny lemniscus lateralis (sluchová dráha). Paralelně dochází ke vzniku okohybných ů v nc. ruber a v nc. niger.

Frontální řez středním mozkem.

Na průřezu středním mozkem rozlišujeme tyto struktury:

  1. Tektum (tectum) – je nejdále vzadu (dorzálně). Skládá se ze čtverhrbolí (lamina quadrigemina), tj. colliculi superiores a colliculi inferiores. Brachia kolikulů je spojují s převodními jádry mezimozku skrze corpus geniculatum laterale pro colliculi superiores a corpus geniculatum mediale pro colliculi inferiores.
  2. Tegmentum – leží pod tektem a vedou tudy vzestupné i sestupné dráhy spojující vyšší oddíly mozku s nižšími a s míchou. Jsou zde uložená jádra mozkových ů. Přední (ventrální) část tegmenta je vedle substantia nigra důležitým zdrojem dopaminergníchvláken (produkce dopaminu).
  3. Pedunculi cerebrales – tvoří přední (ventrální) část středního mozku. Vedou zde dráhy z mozkové kůry do mozkového kmene a míchy.

Jádra středního mozku

2. oddíl – střední .
  • Tektální jádra – zrakové colliculi superiores a sluchové colliculi inferiores.
  • Tegmentální jádra – jádra III. a IV. hlavového nervu, mezencefalické jádro V. hlavového nervu, nc. intepeduncularis (jdou do něho vlákna z habenuly a uplatňuje se v čichové dráze), nc. ruber (důležitá složka v aktivačním systému mozku) a substantia nigra (hlavní zdroj dopaminergních vlivů).

Dráhy procházející středním mozkem

  • Sluchová dráha – lemniscus lateralis.
  • Somatosenzorická dráha – lemniscus medialis.
  • Spinothalamické a spinotektální dráhy.
  • Rubrospinální dráha – kříží se v něm (decussatio Foreli).
  • Tektobulbární a tektospinální dráhy – kříží se v něm (decussatio Meynerti).
  • Retikulothalamická dráha

Fyziologie

Colliculi superiores

jsou centrem nepodmíněných zrakových ů, tzn. ů očí, hlavy nebo i celého těla vyvolaných drážděním sítnic. Sjednocují i sluchovězrakové a vestibulovizuální přicházející signály jako jsou lokalizace zvuku, polohy a těla.

Colliculi inferiores

jsou centrem nepodmíněných sluchových ů, ů uší, hlavy nebo celého těla. Reflexy jsou vyvolány stimulací sluchového čidla. Podílejí se také na určení místa vzniku zvuku (lokalizaci zdroje).

Lamina quadrigemina (čtverhrbolí)

je významným centrem tzv. strážného, pohotovostního reflexu (startle ), což je soubor složitých nepodmíněných ů, které se vybavují náhlými podněty působícími především na a . Je aktivní ve spánku (strážní funkce) a při nadprahovém sluchovém podnětu aktivuje komplex činností, které vedou k probuzení.

Oddíl středního mozku ležící nejvíce nahoře (kraniálně) je odpovědný za vybavení zornicového reflexu. Střední je také důležitý při udržování vzpřímené polohy těla – tzv. vzpřimovací reflexy (dovolují obnovit normální vzpřímenou polohu těla např. po upadnutí nebo sezení).

Patologie

Poškození jader okohybných ů způsobí obrnu příslušného okohybného svalu.

Poškození tegmentálních jader (nc. ruber, substantia nigra) a retikulární formace má za následek poruchy mimovolních ů a svalového napětí.

Při přerušení pedunkulu koncového mozku se objeví příznaky spastické obrny.