Lidské tělo


Svalstvo příčně pruhované

Stavba kosterního svalu

Příčně pruhovaná (dříve označovaná jako žíhaná ) je jeden ze základních typů svaloviny. Označuje se běžně jako kosterní , neboť se velmi často upíná na . Mimo to se však příčně pruhované svaly vyskytují i ve stěně hltanu, části jícnu a v jazyku. Je ovladatelná vůlí a díky ní se tělo pohybuje. Je to například , svaly hlavy a končetin, ale i , hlavní savců.

Stavba

Sarkomery v příčně pruhované svalovině
Podélný řez svalovými vlákny
Příčný řez svalovými vlákny

Stavba kosterního svalu se dá demonstrovat na různých přiblíženích. Postup od vnějšího vzhledu ů až k mikroskopickému uspořádání molekul. Pořadí je toto: kosterní > > > svalové vlákno > > .

Mikroskopická stavba

Kosterní je tvořen dlouhými svalovými vlákny (až 40 cm), tvořenými v podstatě jednou, ale mnohojadernou buňkou, takzvaným rhabdomyocytem. Každé svalové vlákno uvnitř v cytoplazměobsahuje myofibrily, které jsou ještě příčně rozděleny na přepážky, sarkomery. Podle sarkomer dostaly příčně pruhované svaly svůj název.

Vlákna jsou obalena řídkou vazivovou pochvou. Svalová vlákna se spojují ve snopečky a snopce (10–100 svalových vláken), které jsou kryté silným vazivovým obalem. Snopce se pojí ve svaly kryté pevnou a pružnou vazivovou blanou – fascií (povázkou). Na obou koncích svalu přechází fascie ve , které jsou pevně napojeny na jako začátky a úpony ů. Svalová i vazivová vlákna jsou elastická, umožňují až stoprocentní protažení své délky.

Pod mikroskopem můžeme na svalech pozorovat žíhání, které je způsobeno pravidelným střídáním aktinu a myosinu v myofibrilách. Jejich vzájemná interakce umožňuje .

Makroskopická stavba

Kosterní se na první pohled skládá z těchto částí:

  • – masitá nejširší část
  • srdeční
  • hladká
  • mnoho specializovaných vazivových útvarů, které usnadňují a umožňují jeho funkci.

Příčně pruhovaná v lidském těle

Příčně pruhovaná je nejobjemnejší vůbec a tvoří asi 36 % hmotnosti těla u mužů a u žen 32 %, přičemž u sportovců je procentuální podíl svaloviny vyšší. Člověk má přibližně 640 ů, přičemž nejmenší je třmínkový , nejmohutnější je a nejdelší je krejčovský