Aktinomykóza je chronická infekce vyvolaná Actinomyces israeli. Lokální zánětlivé změny (generalisace z pyemie je vzácná) mají dvojí charakter:

1. hnisavá kolikvace – tvorba abscesů, eventuálně píštělí
2. fibroprodukce – jizvení

Neléčený proces se dále šíří per continuitatem, nezastaví jej ani fascie ani kost.

Morfologie

Základním morfologickým projevem je jizvící se zánětlivý infiltrát v podobě velkých, tuhých, nepřesně ohraničených pseudotumorosních útvarů prostoupených abscesy (tzv. aktinomykom), důležitá je přítomnost drúz tvořených aktinomycetovými vlákny (centrum kompaktní, na periferii jsou vlákna uspořádána radiálně, na okrajích kyjovitě ztluštělá a silně eosinofilní – tzv. Splendorův-Hoeppliho fenomén z reakce mezi antigenem a protilátkou), drúzy jsou patrné i makroskopicky jako sírově žlutá granula, která mohou odcházet s hnisem píštělemi.

Formy

Podle lokalizace se rozlišuje několik forem aktinomykosy:

1. cervikofaciální – začíná kdekoliv v ústní dutině a hltanu, především v dásni dolní čelisti, zevně je patrné zánětlivé zduření a vytváření píštělí, jimiž se navenek otvírají mnohotné abscesy
2. intrathorakální – nejčastěji infekce plic aspirací aktinomycet z ústní dutiny, případně per continuitatem nebo hematogenně z cervikofaciální či abdominální formy, aktinomykosa plic má charakter chronické abscedující pneumonie
3. abdominální – vzniká propagací z hrudníku nebo jde o primární střevní aktinomykosu nejspíše deglutičního původu, nejčastěji je postižen apendix, opět jde o hnisavý a fibroproduktivní proces se vznikem srůstů mezi sousedními orgány a s tvorbou píštělí (zevních i vnitřních), thrombophlebitis mesenteriálních žil vede k portální pyemii – v játrech jsou pak mnohočetné abscesy
4. kožní – zřídka vzniká primárně (hluboký zánětlivý infiltrát, abscesy se provalují píštělemi a vznikají vředy, proces se šíří do hloubky a zachvacuje fascie, svaly a další tkáně), většinou vzniká provalením hlouběji uložených procesů

Diagnostika

• mikroskopické vyšetření nebo kultivace
• častěji histologické vyšetření

Terapie

• podáváme penicilin 6–8 týdnů
• alternativou jsou tetracyklin, chloramfenikol, makrolidy, klindamycin

Prevence

• ústní hygiena, pravidelná výměna zubního kartáčku a návštěvy stomatologa