Lidské tělo


čich

Čich a nosní dutina

Čich je jeden ze smyslů. Je to schopnost vnímat chemikálie rozpuštěné ve vzduchu nebo ve vodě(obvykle ve velmi nízkých koncentracích). Tento vjem se pak označuje jako vůně. Čich velmi úzce souvisí s chutí, i jejich receptory jsou si podobné, u nižších živočichů tyto orgány zcela splývají. U suchozemských živočichů se liší především ve skupenství sledované látky – chutí se zkoumají látky rozpuštěné ve slinách (u vodních jako například ryb i ve vodě), čichem látky rozptýlené ve vzduchu (u vodních jako například ryb i vodě); a ve vzdálenosti – chuť je spíše smyslem kontaktním, čich dálkovým (u ryb opět i na omezenou vzdálenost). U rozlišování hrají roli i charakteristické vibrace molekul.

Čich u živočichů

Citlivost čichu je u různých druhů živočichů dosti rozdílná. Velmi dobrý čich mají motýli, žraloci a šelmy – psi mají možná nejostřejší čich ze všech živočichů. Slouží jim k orientaci v prostoru, navigaci, rozpoznání teritoria, vystopování nepřítele, nalezení kořisti i vyhledání partnera.

Naopak primáti, včetně člověka, mají čich poměrně slabý, u velryb čichový orgán zcela chybí.

U savců je čichovým receptorem nažloutlá a bohatě prokrvená sliznice, v níž jsou uložena nervová zakončení (čichové buňky). Do této sliznice ústí velké množství hlenových žlázek, které ji udržují stále vlhkou. Během dýchání prochází vzduch přes čichové buňky, které reagují na molekuly látek rozpuštěných ve vzduchu. Vzruchy z nich jsou vedeny do mozku, kde vzniká čichový vjem.

Lidský čich

Povrch čichové sliznice u člověka je pouze asi 4 cm², kdežto u psa dosahuje velikosti i 150 cm². Čichová sliznice se nachází v horní třetině nosní přepážky, části horní skořepy a stropu nosní dutiny. Vlastními receptory čichu jsou bipolární neurony. Informace odvádí I. hlavový nerv (nervus olfactorius). Čich má schopnost adaptace. Lidský čich je velmi citlivý na thioly přidávané do zemního plynu.

Citlivost čichu se u různých lidí liší. Obecně mají ženy citlivější čich než muži, ale tato citlivost kolísá v závislosti na menstruačním cyklu. Jednotlivé pachy jsou lidmi vnímány pozitivně nebo negativně, přičemž toto posuzování je dosti podobné u všech lidí na světě, přestože některé kulturní rozdíly v estetice čichu existují. Člověk rozliší zhruba 5000 vůní. Lovci a sběrači rozlišují vůně velmi dobře, ale mají na to svůj systém podobný kategorizaci barev.

Postižení, při němž člověk ztratí čich, se označuje jako anosmie. Dochází k ní např. po zranění hlavy, v důsledku virózy nebo vlivem působení toxických látek.

V populární kultuře

Německý spisovatel Patrick Süskind napsal fantastický román Parfém, který vypráví o člověku, nadaném absolutním čichem. Román byl i s úspěchem zfilmován.


Pojem naleznete v následujících článcích:

  • Tectum

    Tectum

    Lidské tectum je redukované do podoby čtverohrbolí: zrakové hrboly jsou pod číslem 2, sluchové hrboly pod číslem 4 Tectum (z lat., „střecha“) je důležitá a obvykle také dobře…

    číst více…

  • Limbický systém

    Limbický systém

    Topografie bazální a mediální plochy mozkové hemisféry Limbický systém, dříve označovaný jako čichový mozek (rhinencephalon), je název komplexního uskupení mozkových struktur ležících po stranách thalamu. Nejedná se o…

    číst více…

  • Chuť

    Chuť

    Chuť je smysl, který je zodpovědný za vnímání chuti jakožto vjemu, který spolu s čichem a stimulací trojklaného nervu (pro hmatovévnímání textury a teploty) určuje senzorické vnímání potravy…

    číst více…

  • Zrak

    Zrak

    Lidské oko Zrak je smysl, který umožňuje živočichům vnímat světlo, různé barvy, tvary. Pro člověka je to smysl nejdůležitější, asi 80 % všech informací vnímáme zrakem. Zrak je zaměřen…

    číst více…

  • Rozdělení kostí člověka

    Rozdělení kostí člověka

    Kosti (axiální skelet, apendikulární skelet) páteř obratel krční hrudní bederní křížová kost kostrč hrudník hrudní kost žebro kraniální kosti lebky týlní kost temenní kost čelní kost spánková kost…

    číst více…

  • Seznam kostí lidského těla

    Seznam kostí lidského těla

    Lidská kostra dospělého člověka je složena zhruba z 206 jednotlivých kostí, které tvoří základní opěrnou soustavu a dodávají lidskému tělu tvar. Jejich počet je značně variabilní, neboť mnoho…

    číst více…

  • Plíce

    Plíce

    Plíce (lat. pulmo), též pneumo z řec. πνεύμω – dech, je párový orgán, který umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem. Plíce savců včetně člověka se skládají z…

    číst více…

  • Vedlejší dutiny nosní

    Vedlejší dutiny nosní

    Vedlejší dutiny nosní (sinusy, sinus paranasales) mají ještě větší objem než dutina nosní, jsou s ní spojeny a obklopují ji v čelní kosti, čichové kosti, klínové kosti a…

    číst více…

  • Horní cesty dýchací

    Horní cesty dýchací

    Horní cesty dýchací jsou částí lidské dýchací soustavy, které slouží k dopravě vzduchu z nosu na rozhraní mezi hrtanem a hrtanovou částí hltanu. Jejich součástí jsou dutina nosní,…

    číst více…

  • Pohlavní orgány

    Pohlavní orgány

    Rozmnožovací soustava (též pohlavní soustava či reprodukční systém) je soustava orgánů mnohých živočichů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich…

    číst více…

  • Břicho

    Břicho

    Břicho (lat. a odb. abdomen) je spodní část trupu (část těla mezi hrudníkem a pánví či odpovídajícími částmi těla u zvířat, která pánev nemají), která se u zvířat…

    číst více…

  • Paže

    Paže

    Paže (lat.: brachium) je v lidské anatomické terminologii největší a nejdelší úsek horní končetinymezi ramenem a loktem. Tvoří ji jediná dlouhá pažní kost (humerus), která proximálně (směrem k…

    číst více…

  • Noha

    Noha

    U člověka je noha nejdistálnějším (nejvzdálenější od trupu) oddílem dolní končetiny. Tvoří ji prstce, nárt a hlezenní kloub; spodní část se označuje jako chodidlo. Nese váhu celého těla,…

    číst více…

  • Pokožka

    Pokožka

    Pokožka (epidermis) je nejsvrchnější vrstva kůže. Tvoří vodotěsný ochranný obal kolem povrchu těla a je tvořena jednak tenkým vrstevnatým epitelem z dlaždicovitých buněk a jednak pod nimi je…

    číst více…

  • Hltan

    Hltan

    Hltan (lat. pharynx) je společný oddíl trávicí a dýchací soustavy, kde se potrava smršťováním svalů posouvá do jícnu a žaludku. Podoba u různých živočichů Pojem „hltan“ označuje různé…

    číst více…

  • Čelist

    Čelist

    Čelist (plurál čelisti) je jedna ze dvou protistojných struktur, které jsou součástí úst nebo se blízko nich nachází. Slouží zejména k získávání a drcení (kousání, žvýkání) potravy. Lidská…

    číst více…

  • Zuby

    Zuby

    Zub (lat. dens, řec. odus) je tvrdý útvar v dutině ústní většiny obratlovců. Zuby slouží především k uchopování, oddělování a rozmělňování potravy a v neposlední řadě také k…

    číst více…

  • Jazyk

    Jazyk

    Jazyk je svalový orgán nacházející se v ústní dutině. Jeho sliznice je kryta mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, jehož četné výběžky (papily) dodávají jazyku zvláštní matný vzhled. U člověka jeho…

    číst více…

  • Ústa

    Ústa

    Ústa (latinsky os) tvoří počátek trávicí soustavy většiny živočichů. Ústy je přijímána potrava, v dutině ústní pak porcována a mechanicky zpracovávána. Zároveň v ní dochází k promíšení potravy…

    číst více…

  • Nos

    Nos

    Nos (lat. nasus, řec. rhīs) je nepárový lidský smyslový orgán, který zajišťuje jeden z pěti lidských smyslů, a to čich (olfaktorika). Při dýchání také slouží k ohřívání a…

    číst více…

  • Oko

    Oko

    Lidské oko je orgán zraku, párový orgán, který umožňuje člověku vidět. Oko patří k nejpohyblivějším orgánům v těle. Mechanismus vidění Průřez lidského oka Struktura lidského oka se plně…

    číst více…

  • Lebka

    Lebka

    Pohled na lebku člověka ze strany Pohled na lebku člověka zepředu Lidská lebka (cranium) se u dítěte skládá z 22 kostí. Novorozenec má prostor mezi jednotlivými kostmi vyplněn…

    číst více…