Ekzém je chronický svědivý kožní zánět (dermatitida). Zánět je neinfekční a může být alergického i nealergického původu. Alergický ekzém (kontaktní, atopický) však bývá velmi častý.

Zánět postihuje především pokožku. V akutní fázi se projevuje výskytem svědivých, začervenalých ložisek, na kterých se později tvoří mokvající puchýřky (papulky a pustulky). Pro chronickou formu je typické zhrubnutí kůže (lichenifikace) a barevné změny kůže.

ekzém
Klasifikace
MKN-10	L2020.-L3030.
.

Atopický ekzém (atopická dermatitida) je odvozen od řeckého slova atopos(„nemístný“). Jde o velmi časté onemocnění, jehož výskyt se neustále zvyšuje. V České republice postihuje asi 15–20 % lidí, především dětí.

Lidé trpící tímto ekzémem mají jak imunitní, tak i nervové a kožní odchylky:

• Imunitní odchylka (atopie) způsobuje kožní alergickou reakci na libovolný alergen.
• Kožní odchylka se projevuje nedostatečnou tvorbou ochranné kožní tukové vrstvy. Proto je kůže suchá, má sníženou bariérovou funkci a umožňuje průnik alergenů a infekce.
• Nervové odchylky se projevují svědivostí, dráždivostí a citlivostí kůže.

Vyvolávající alergen bývá zpravidla požit nebo vdechnut, což je důvodem, že mnoho pacientů o alergii zpočátku vůbec neuvažuje. Nejčastějšími alergeny jsou pyl, prach, roztoči, peří, sliny a srst zvířat (kočka, pes, kůň, morče), bakterie, plísně, potraviny, chemikálie v kosmetice a čisticích prostředcích, kovy a parfémy.

• akutní i chronické záněty, probíhající často skrytě
• kontakt s dráždivými látkami
• sezónní vlivy (zhoršení jaro a podzim)
• stres
• hormonální změny (menstruace, porod, klimaktérium)

• svědění
• zarudnutí kůže
• suchá a šupinatá kůže
• vyrážka
• odlupující se plochy kůže

• Do dvou let – projevy jsou lokalizovány hlavně na tvářích, ve kštici, na krku a trupu a nad svalovými skupinami napínačů na končetinách.
• Mezi 2 a 12 lety – projevy jsou lokalizovány nad svalovými skupinami ohýbačů, v loketních a podkolenních jamkách, na zápěstích, kotnících, na krku, kolem úst a očí.
• Nad 12 let – postižená místa jsou obdobná jako u předchozí skupiny, ale nejvíce trpí ruce.

U atopického ekzému je důležitým a pozitivním faktem, že ve většině případů (asi v 75 %) kolem 10. roku věku spontánně vymizí.

Atopický ekzém je možno diagnostikovat podle vzhledu kožních projevů a jejich typických míst, na kterých se vyskytují. Takovéto podezření je samozřejmě ještě nutné doplnit některým laboratorním vyšetřením.

Základ léčby v rámci moderní medicíny tvoří antihistaminika k potlačení alergických reakcí, v těžších případech pak lokálně podávané kortikoidy. Pacientům s těžkými příznaky, kteří nereagují na jiné formy léčby, mohou být předepsány imunomodulátory. Jejich cílem je zabránit nepřiměřené odpovědi imunitního systému. V léčbě samozřejmě nezapomínáme ani na symptomatická opatření, která sice neřeší vyvolávající příčinu nemoci, ale pomáhají nemocnému zvládat příznaky nemoci a co nejlépe se s nimi vyrovnávat. V rámci symptomatických opatření dbáme na důkladné a pravidelné promašťování kůže krémy, které pomáhají vyrovnat mikrobiom pokožky. Vyhýbáme se naopak všem přípravkům a látkám, které kůži vysoušejí. V případě potřeby pečlivě dezinfikujeme všechna – i drobná – poranění a defekty vzniklé na kůži škrábáním či olupováním. Dbát je třeba také na výběr oblečení, které by mělo být vyrobeno z materiálů šetrných k pokožce. Vhodný je např. nanomateriál s antibakteriální a termoregulační vlastností.

Holistický pohled na řešení atopie vychází v řešení z fyziologie příčiny, kde primárním hlediskem je dominance TH2 imunity, kterou je třeba vyrovnat. Výživa hraje také obrovskou roli, a to v rámci eliminace tzv. trigger foods (jídel, která vyvolávají kožní reakci). Často sem patří mléčné výrobky, kasein A1, lepek, sója, arašídy, korýši a ryby, vaječný bílek, rajčata, citrusy, exotické ovoce, ale může se jednat o různé potraviny. Tato reakce vzniká na základě syndromu propustného střeva a dysbiózy (přemnožení kvasinek na úrovni střeva). Vitamin D hraje obrovskou roli v regulaci imunity. Je potřeba dostat krevní hodnoty do rozmezí 150 – 200 nmol/l, využít lze slunění, ale i doplňky stravy jako je cholekalciferol – vitamin D3. Namísto kortikoidových mastí lze využít promaštění za pomocí kvalitní vazelíny či bambuckého másla či kombinací tuků a esenciálních olejů za účelem snížení zánětu v kůži.

• Nižší teplota (do 20 °C) a dostatečná vlhkost vzduchu v místnostech
• Ochranné rukavice při práci s dráždivými látkami
• Nekuřácké prostředí
• Eliminace nebo snížení množství alergenů. Například v případě alergie na roztoče: použití speciálních pouzder na matrace, odstranění koberců, záclon, závěsů a čalouněného nábytku, zvláště v ložnici; pravidelné praní povlečení, častý vlhký úklid a vysávání prachu; udržování vlhkosti vzduchu do 50 %.
• Zvýšená konzumace Lactobacilů v tabletách pro zlepšení střevní mikroflóry.
• Některé autority, například americká Mayoclinic, radí omezit koupání. Jiné zdroje, například Americká národní asociace pro ekzém i Kanadská společnost pro ekzém, doporučují pravidelné koupání (v případě zvýšených potíží i několikrát denně) následované promazáním jako nejlepší způsob, jak zvlhčit pokožku.

Kontaktní ekzém vzniká přímým stykem pokožky s určitým materiálem, látkou nebo alergenem. Když chemická látka poškodí pokožku přímo, hovoříme o iritačním ekzému. Příkladem může být poškození kůže kyselinou nebo louhem. Poškození často způsobují i mycí a prací prostředky používané v domácnosti.

Kontaktem pokožky s alergenem vzniká alergický ekzém. Příčinou jeho vzniku je přecitlivělost imunitního systému, která se projeví nepřiměřeným rozsahem imunitní odpovědi a vznikem zánětu.

Kontaktní ekzém je vyvolán přímým stykem kůže s alergenem. Alergen jako u všech ostatních alergických onemocnění aktivuje imunitní buňky, které pak do kůže uvolní dráždivé látky způsobující zánětlivou reakci.

Pokud se kůže s alergenem setkává opakovaně, imunitní buňky reagují stále rychleji a silněji. K typickým příznakům kontaktního ekzému patří zčervenání kůže s tvorbou svědících a mokvajících pupínků. Chronická forma se projeví hrubou, suchou a popraskanou kůží, svěděním a ulupováním kůže.

• kovy (hlavně nikl, kobalt a chróm)
• guma
• kosmetické přípravky
• organická barviva
• formaldehyd
• parabeny^[zdroj?]
• umělé hmoty (epoxidy, akryláty)
• lokálně aplikované léky
• některé rostliny (jehličí, šťáva břečťanu a dubu, stonky a listy chryzantém, trav a plevelů)
• methylisothiazolinon (kathon cg)
• parfémy

Diagnostiku provádí alergolog prostřednictvím epikutánních testů. Na záda se nalepí proužky náplasti s testovanými alergeny. Po dvou dnech se náplast odlepí a lékař zhodnotí kožní reakci pod náplastí.

Pro správnou léčbu kontaktního ekzému je především potřeba vyhnout se vyvolávajícímu alergenu. Užívají se antihistaminika a lokální kortikosteroidy, důležité je pravidelné promašťování kůže.