Lidské tělo


ependymální buňka

Řez mozkovou tkání, obarvený hematoxylinem. Vnější vrstvu představují ependymální buňky

Ependymální buňka je gliová buňka tvořící cylindrický epitel, jenž vystýlá vnitřní povrch mozkových komor a centrálního míšního kanálku. Tento epitel se též označuje jako ependym (z řec. ependyma). Někdy je opatřena řasinkami, které svým pohybem zlepšují pohyblivost mozkomíšního moku uvnitř dutin.

Epitel ependymálních buněk společně s pia mater a hustou sítí vlásečnic tvoří tzv. choroidní plexus, který umožňuje tvorbu mozkomíšního moku. Zvláštním druhem ependymálních buněk jsou tzv. tanycyty, které se nachází ve třetí komoře a jejich výběžky možná umožňují přenos hormonů z mozkomíšního moku do hypothalamu.


Pojem naleznete v následujících článcích:

  • Buňky řasinkových epitelů s posuvnou (propulzivní) funkcí

    Buňky řasinkových ů s posuvnou (propulzivní) funkcí

    Buňky epitele plic s řasinkami řasinková buňka v dýchací soustavě řasinková buňka v vejcovodech a na endometriu dělohy řasinková buňka v rete testis a ductulus efferens (kanálky vedoucí…

    číst více…

  • Buňky endotelů v uzavřených tělních dutinách

    Buňky ů v uzavřených tělních dutinách

    Silně přiblížený pohled na fenestrovaný endotel kapiláry v ledvinách endotelová buňka lemující vnitřní stěnu krevních a mízních žláz endotelová buňka fenestrované krevní stěny endotelová buňka kontinuální krevní stěny…

    číst více…