Frekvence
Název veličiny a její značka	Frekvence f
Hlavní jednotka SI a její značka	hertz Hz
Definiční vztah
Dle transformace složek	skalární
Zařazení jednotky v soustavě SI	odvozená

Frekvence (též kmitočet)^[1] je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického dějeza daný časový úsek. Například v obvodu střídavého proudu takto označujeme počet kmitů napětí či proudu za jednotku času.

Slovo frekvence pochází z latinského slova frequentia. Český pojem kmitočet roku 1875 zavedl Josef Durdík pro počet kmitů (struny) v čase. Je to obdoba německého Schwingungszahl.

• Symbol veličiny: f  nebo (řecké písmeno ný)
• Jednotka SI: hertz, značka jednotky: Hz (rozměr 1 Hz = 1 s⁻¹)
• Často používané násobky: kilohertz (kHz), megahertz (MHz) a gigahertz (GHz)
• Další jednotky: otáčky za minutu (ot./min)

Mezi frekvencí a časovou periodou platí vztah

Při popisu kmitání a vlnění se používá také úhlová frekvence (úhlový kmitočet)

U periodického vlnění se vlnová délka (délka vlny) určí podle vzorce , jednotky [m; m/s, Hz], kde je rychlost šíření vlnění v prostředí, délka vlny a frekvence. Pro elektromagnetické vlnění ve vakuu je rychlost světla ve vakuu, pro zvukové vlny jde o rychlost zvuku v daném prostředí.

Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) např. nosné vlny rozhlasových stanic udávala délka vlny. Údaj vysíláme na vlně 183 m tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost antén a schopnost průniku překážkami. Dnes používáme označení jednotku Hz a její násobky.

Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 megacyklů (100 Mcyc/s, cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly se dnes nepoužívá. Přestože se nejedná o jednotku SI, používá se u vzorkování jako vzorkovací frekvence jednotky vzorků za sekundu (100 MS/s, vzorky za 1 s).