Hlasivka
Laryngoskopický pohled na hlasivky
Hlasivky: vlevo je hlasivková štěrbina otevřená, na pravém obrázku při tvorbě hlasu
Latinsky	plica vocalis

Hlasivky jsou párový orgán v hrtanu umožňující vznik hlasu. Strukturu hlasivky tvoří hlasivkový sval, hlasový vaz a sliznice. Hlasivky jsou vepředu přichyceny ke štítné chrupavce a vzadu k hlasivkové (arytenoidní) chrupavce. Vzduch, který při výdechu prochází hlasivkovou štěrbinou, může rozechvívat napjaté hlasivky, čímž vzniká hlas.

Lékařský obor zabývající se zdravím hlasivek a hlasu se nazývá foniatrie.

Při pohledu z ústní dutiny jsou hlasivky vidět hned za hrtanovou příklopkou, která při polykání chrání vstup do hrtanu. Hlasivky se napínají mezi hlasivkovým výběžkem arytenoidní chrupavky a zadním okrajem štítné chrupavky.

Hlasivky jsou velice pružné – hlasový vaz, což je vlastně zesílená fibroelastická membrána hrtanu, je z elastických vláken a hlasivkový výběžek je tvořen elastickou chrupavkou. Hlasový vaz slouží jako opora měkčí sliznice. Přirozené napětí vazů pak může být ovlivňováno vůlí – ke každému hlasivkovému vazu přiléhá příčně pruhovaný hlasivkový sval (musculus vocalis).

Mezi vazy se nachází hlasivková štěrbina neboli glottis (lat. rima glottidis), která má při dýchání tvar protáhlého, rovnoramenného trojúhelníku – při fonaci však napětí svalů způsobí, že se k sobě hlasivky po celé délce přiblíží.