Holenní kost (latinsky tibia) je nosná kost dolní končetiny. Spolu s kostí lýtkovou tvoří kostru bérce (lýtka).

• Art. tibiofibularis je spojení hlavice lýtkové kosti s tibií, tedy spojení proximálních konců bércových kostí.

Stavba kloubu: Kloubní plocha je na tibii lokalizována zespodu na dorzolaterální straně zevního kondylu; na hlavici fibuly je drobná oválná plocha. Obě kloubní plochy jsou postaveny šikmo. Pouzdro je krátké a pevné. Je zesíleno lig. capitis fibulae anterior et posterior. Drobné posuny, které spoj dovoluje, nejsou nevýznamné, neboť blokáda fibuly by negativně ovlivnila pružnost a sílu lýtkového svalu a omezila volnost („joint-play“) kolenního kloubu.

• Syndesmosis tibiofibularis je vazivové spojení distálních konců tibie a fibuly.

Stavba kloubu: Kloubní plochou jsou styčné plochy obou kostí, které převážně pokrývá periost. Kloubní chrupavka je pouze vpředu, v rozsahu kloubní štěrbiny, která do spoje zasahuje z hlezenního kloubu. Pouzdro v pravém smyslu slova není vytvořeno, a obě kosti jsou k sobě svázány vazy na přední a zadní straně bércových kostí. Štěrbina komunikující s hlezenním kloubem je vystlána synoviální membránou.

Zlomeniny holenní kosti se, dle závažnosti, léčí konzervativně nebo chirurgicky pomocí zevní fixace nebo vnitřní fixace. Diagnóza zlomeniny je hlavně radiologická.

Holenní kost
Holenní (vpravo) a lýtková kost. (Gray’s Anatomy, 1918)
Latinsky	tibia