Lidské tělo


Kost skalní

Skalní kost (os petrosum, z řec. petra – skála), též pyramida (pars pyramidalis), je lebeční kostsavců, která uvnitř skrývá a chrání střední a vnitřní ucho. Je součástí chondrokrania, vznikla srůstem prootické a opistotické kosti plazů; u mnoha savců skalní kost dále srůstá se šupinovou kostí (os squamosum) ve spánkovou kost. Skalní kost je, v souladu se svým jménem, jednou z nejtvrdších kostí v těle savců: velmi dobře odolává fosilizaci a často je při vykopávkách nacházena zcela samostatně.

Lidská skalní kost je složitá struktura, která je ve styku nejen s kostí spánkovou, ale naléhá též na kost týlní a na kost klínovou (samotná skalní kost je patrná při pohledu na lebeční bázi). V těsném kontaktu s kostí skalní jsou však i různé struktury cévní, nervové a především orgán sluchu. V samotné kosti je nápadný otvor, jímž z lebky vystupuje vnitřní zvukovod.

Skalní kost (zeleně) je u člověka součástí kosti spánkové a trvale s ní srůstá


Pojem naleznete v následujících článcích:

  • Spánková kost

    Spánková kost

    Spánková kost Lebka: spánková kost znázorněna uprostřed růžovou barvou s popisem „Temporal“. Gray’s Anatomy, 1918 Latinsky os temporale Spánková kost (latinsky: os temporale) je párová kost složitého tvaru.…

    číst více…

  • Lebka

    Lebka

    Pohled na lebku člověka ze strany Pohled na lebku člověka zepředu Lidská lebka (cranium) se u dítěte skládá z 22 kostí. Novorozenec má prostor mezi jednotlivými kostmi vyplněn…

    číst více…