Lidské tělo


Kostní dřeň

Kostní dřeň (medulla ossium), lidově morek, je měkká tkáň, která vyplňuje vnitřky kostí savců. Vyplňuje dřeňovou dutinu (cavitas medullaris) dlouhých kostí a prostory mezi trámci houbovité kostní tkáně konců dlouhých kostí, kde se tvoří nové krvinky a krevní destičky (krvetvorba) Je tvořena tzv. hemopoetickou tkání. Krvetvorba probíhá ve všech kostech do 4 až 5 let.

Druhy kostní dřeně

Tělo obsahuje asi 2,6 kg kostní dřeně. Existují tři druhy kostní dřeně: červená kostní dřeň (medulla ossium rubra) a žlutá kostní dřeň (medulla ossium flava). Oba typy obsahují velké množství krevních cév a vlásečnic. Ve stáří vzniká ještě šedá kostní dřeň(medulla ossium grisea), želatinové konzistence.

Červená kostní dřeň

Červené krvinky, krevní destičky a většina bílých krvinek vzniká právě v červené kostní dřeni. V okamžiku narození je veškerá kostní dřeň červená. Je složena ze sítě retikulárního vaziva, které je hustě prostoupeno krevními vlásečnicemi. S přibývajícím věkem se v dlouhých kostech mění ve žlutý typ. Zůstává však v plochých kostech (lebka), obratlích, pánvi, žebrech, zápěstních a zánártních kostech, kostech pánevních a v hrudní kosti, v dlouhých kostech se udržuje pouze při kloubních koncích v houbovité kostní tkáni. Tento orgán krvetvorby se vyšetřuje nabodnutím hrudní kosti (sternální punkce). Dárci poskytují kostní dřeň z kosti pánevní.

Žlutá kostní dřeň

Vzniká z kostní dřeně červené nahrazováním původního retikulárního vaziva vazivem tukovým, proto je charakteristická žlutou barvou; na krvetvorbě se nepodílí. Přibližně od 20. roku věku člověka začíná být podíl červené a žluté kostní dřeně vyrovnaný. V dospělosti se nachází v prostředních částech dlouhých kostí, jako je stehenní, záprstní, nártní, lýtková apod.). Za určitých okolností se může změnit zpět na dřeň červenou.

Šedá kostní dřeň

Vzniká ze žluté dřeně ztrátou tuku v pozdním věku. Má průsvitný vzhled a želatinový charakter. Krvetvorba zde není. Změna na šedou dřeň je ireverzibilní.

Ilustrace buněk kostní dřeně


Pojem naleznete v následujících článcích:

  • Imunitní paměť

    Imunitní paměť

    Imunitní paměť (anglicky immunological memory) je schopnost imunitního systému rychle a specificky rozpoznat v těle antigen, se kterým se již dříve setkal, a zahájit odpovídající imunitní reakci. Zpravidla se jedná o sekundární,…

    číst více…

  • NK buňka

    NK buňka

    NK buňka (z angl. natural killer cell, tedy „přirozený zabiják“) je velká buňka imunitního systému, která je řazena mezi lymfocyty po bok B-lymfocytů a T-lymfocytů, ale na rozdíl…

    číst více…

  • Dendritická buňka

    Dendritická buňka

    Dendritické buňky (DC, z angl. Dendritic cells) tvoří spojnici mezi přirozenými a adaptivními mechanismy imunitního systému a jsou profesionálními buňkami prezentujícími antigeny. Představují různorodou skupinu buněk, které se…

    číst více…

  • Makrofág

    Makrofág

    Makrofág Makrofág je buňka přirozené imunity, která hraje velmi důležitou roli v imunitní reakci. Jedná se o zástupce mononukleárů, tj. buněk s jedním, nesegmentovaným jádrem. Vývoj Makrofág vzniká…

    číst více…

  • Bazofil

    Bazofil

    Bazofil, typ granulocytu Bazofilní granulocyty čili bazofily jsou speciální typ leukocytů nazývaných granulocyty. Mají velké dvoulaločnaté jádro a specifická granula v cytoplasmě, která lze obarvit bazickými barvivy. Bazofily…

    číst více…

  • Neutrofil

    Neutrofil

    Segmentované neutrofily v krevním nátěru Neutrofilní granulocyt (zkráceně neutrofil) je zástupcem buněčné části přirozené imunity a také nejpočetnějším leukocytem cirkulujícím v krvi člověka. Alternativní název tohoto typu buněk jsou…

    číst více…

  • Granulocyty

    Granulocyty

    Eosinofil, typ granulocytu Bazofil, typ granulocytu Granulocyt je druh bílých krvinek, který v cytoplazmě své buňky obsahuje granula. Jejich jádro je velmi proměnlivé (polymorfní), a tak jsou někdy nazývány…

    číst více…

  • Žírná buňka

    Žírná buňka

    Žírné buňky Žírné buňky (též mastocyty) jsou efektorové buňky imunitního systému, známé pro svoji roli v patofyziologii alergické reakce. Vyvíjí se z myeloidní řady, svojí morfologickou stavbou se…

    číst více…

  • Interleukin

    Interleukin

    Interleukiny jsou skupinou cytokinů, které se podílejí na regulaci imunitních dějů. Z biochemického hlediska se jedná o několik skupin proteinů (např. interleukiny rodiny IL-10 nebo IL-1). Interleukiny byly…

    číst více…

  • Chemokin

    Chemokin

    Chemokiny, někdy označované také jako chemotaktické cytokiny, představují skupinu malých cytokinů s chemotaktickým účinkem, jejichž hlavní funkcí je regulace migrace buněk. Jedná se o nízkomolekulární (8-12 kDa), strukturně velmi…

    číst více…

  • Imunita

    Imunita

    Lymfocyty, jako ten na obrázku, pomáhají tělu bránit se specifickým způsobem proti infekci Imunita v imunologii označuje schopnost organismu bránit se proti patogenům pocházejícím jak z vnějšího prostředí,…

    číst více…

  • Imunosuprese

    Imunosuprese

    Imunosupresiva (sg. imunosupresivum) jsou léky ze skupiny ATC L04, které omezují nebo zabraňují činnosti imunitního systému. Imunosupresivní léčba se zahajuje při: zabránění odmítnutí transplantovaných orgánů a tkání (například…

    číst více…

  • Buněčná imunita

    Buněčná imunita

    Zleva: Červená krvinka, krevní destička a bílá krvinka (kolorovaná mikrofotografie) Bílá krvinka či leukocyt je krevní buňka mnohých živočichů, která se obvykle podílí na fungování imunitního systému. Bílé…

    číst více…

  • T-lymfocyt

    T-lymfocyt

    T-lymfocyt (též T-buňka) je druh bílých krvinek ze skupiny lymfocytů. Při růstu opouštějí kostní dřeň a migrují do brzlíku, ve kterém dozrávají. Existuje více typů T-lymfocytů. Obecně se…

    číst více…

  • Interferon

    Interferon

    IFN-α IFN-β IFN-γ Interferony (IFN) jsou skupinou cytokinů, konkrétně patří mezi cytokiny druhé třídy spolu s interleukinem-10, interleukinem-19, interleukinem-20 a dalšími cytokiny. Hrají důležitou roli v regulacích imunitního…

    číst více…

  • Slezina

    Slezina

    Slezina Slezina (v obrázku označena jako „spleen“) Laparoskopický pohled na slezinu koně Latinsky splen, lien, bazo Tepny slezinná tepna Žíly slezinná žíla Nervy slezinný plexus Lymfy mezenchym, dorzální…

    číst více…

  • Krev

    Krev

    Červená krvinka (vlevo), krevní destička (uprostřed) a bílá krvinka(vpravo) (kolorovanámikrofotografie) Krev je kapalná, vazká a viskózní cirkulující tkáň složená z tekuté plazmy a formovaných krevních elementů (červené krvinky,…

    číst více…

  • Hrudní kost

    Hrudní kost

    Hrudní kost (sternum) je plochá kost, která se vyskytuje jako jedna z částí hrudního koše. Kloubní spojení tvoří s klíční kostí (os clavicularis) a s žebry (costae). Hrudní…

    číst více…

  • Lebka

    Lebka

    Pohled na lebku člověka ze strany Pohled na lebku člověka zepředu Lidská lebka (cranium) se u dítěte skládá z 22 kostí. Novorozenec má prostor mezi jednotlivými kostmi vyplněn…

    číst více…