Lidské tělo


megakaryocyt

Megakaryocyty v kostní dřeni (na obrázku dva růžové objekty uprostřed)

Megakaryocyt je velká buňka, z níž vznikají krevní destičky. Vzniká z hematopoetické kmenové buňky a dosahuje velikosti 40–150 mikrometrů. Jádra megakaryocytů mají laločnatý tvar a obsahují mnohokrát zmnoženou genomovou DNA (nejčastěji 16×). Nejvíce megakaryocytů se nachází v kostní dřeni, ale jsou přítomny také v plicích a v menší míře i v jiných orgánech.

Tvorba krevních destiček neprobíhá typickým způsobem, jako u zbytku krvetvorby, protože krevní destičky vlastně nejsou buňky. Megakaryocyt zřejmě tvoří cytoplazmatické výběžky zasahující přímo do dutiny krevních vlásečnic a destičky se z megakaryocytů pouze odlamují jako váčky cytoplazmy.


Pojem naleznete v následujících článcích:

  • Buňky krevní a imunitní

    Buňky krevní a imunitní

    Makrofág – právě tvořící dvě panožky Lymfocyt červená krvinka megakaryocyt makrofág a příbuzné buňky monocyt makrofág v pojivových tkáních (různé druhy) Langerhansova buňka (v pokožce) osteoklast (v kosti)…

    číst více…