Lidské tělo


mízní cévy

Mízní cévy sbírají po těle živočichů mízu (lymfu). Dělí se na:

  • mízní vlásečnice,
  • mízní cévy,
  • mízní kmeny.

Mízní vlásečnice

Mízní vlásečnice začínají slepými výběžky. Najdeme je s výjimkou mozku, míchy, chrupavky a oční koule ve všech orgánech. Stavbu mají shodnou s krevními vlásečnicemi –⁠ jsou tvořeny jednovrstevným epitelem.

Mízní vlásečnice odvádějí z tkání přebytečný tkáňový mok a látky, které neprojdou stěnou krevních vlásečnic (např. tuky z trávicí soustavy).

Mízní cévy

Mízní cévy vznikají spojováním mízních vlásečnic. Stavbou se podobají žílám, ve stěně však mají více svalových vláken a také chlopně usměrňující proudění mízy jsou četnější. Kromě stahů mízních cév uvádějí mízu do pohybu také stahy svalů končetin a podtlak vzniklý při vyústění hlavních mízních kmenů do žil.

Mízní cévy procházejí mízními uzlinami (nodi lymphatici). Uzliny mají velký význam při ochraně organismu před cizorodými látkami (imunita). Dochází zde k filtraci mízy a vznikají tu lymfocyty (druh bílých krvinek).

Mízní kmeny

Mízní kmeny vznikají spojením mízních cév. Stavbou se podobají žílám. Hlavní mízní kmeny jsou hrudní mízovod (ductus thoracicus) a pravostranný kmen mízní (ductus lymphaticus dexter). Oba dva ústí do žil v blízkosti srdce.


Pojem naleznete v následujících článcích:

  • Mízní uzlina

    Mízní uzlina

    Stavba lymfatické uzliny Mízní uzlina nebo také lymfatická uzlina (lat. nodus lymphaticus) je orgán lymfatického systému obratlovců. Mízní uzliny jsou součástí mízního oběhu a navazují funkčně na mízní…

    číst více…