Nerv


Nerv, též periferní nerv (lat. nervus), je struktura tvořená myelinizovanými svazky dlouhých výběžků nervových buněk, obklopenými podpůrnou, vazivovou tkání. Jsou to orgány periferního nervového systému, které zprostředkovávají vedení informací z periferie do centrální nervové soustavy, umožňují inervaci svalů a žláz a také citlivost na vnější i vnitřní podněty.
Stavba
Funkčním elementem nervu je axon neuronu, jehož tělo je uloženo nejčastěji v míše, ganglionunebo ve specifických jádrech při mozkovém kmeni (v případě hlavových nervů). Axon je obalený myelinovou pochvou, která je tvořena Schwannovými buňkami a která zabezpečuje izolaci nervu a umožňuje tak rychlejší šíření akčního potenciálu na jeho cytoplasmatické membráně.
Vazivová tkáň tvoří endoneurium, které obaluje každé nervové vlákno zevně od jeho myelinové pochvy a tvoří „vodící trubici“, jejíž kontinuita je zásadní pro regenerační pochody v nervu. Skupiny nervových vláken obalených endoneuriem se seskupují do svazků, které pokrývá perineurium, periferní nerv, který vzniká seskupením svazků axonů, je pak celý obalen zevním vazivovým obalem zvaným epineurium. Celý nerv je spojen s okolními tkáněmi řídkým vazivem, mesoneuriem, kterým přichází k nervu bohaté cévní zásobení z okolí.
Svazky axonů v centrální nervové soustavě se označují spíše jako dráhy (lat. tractus) a jejich myelinová pochva je tvořena buňkami zvanými oligodendrocyty.
Hlavové nervy
I. | nerv čichový (nervus olfactorius) |
II. | nerv oční (n. opticus) |
III. | nerv okohybný (n. oculomotoricus) |
IV. | nerv kladkový (n. trochlearis) |
V. | nerv trojklaný (n. trigeminus) – dělí se na n.maxillaris, n. mandibularis a n. ophtalmicus |
VI. | nerv odtahující (n. abducens) |
VII. | nerv lícní (n. facialis) |
VIII. | nerv sluchově-rovnovážný (n. vestibulocochlearis/statoacusticus) |
IX. | nerv jazykohltanový (n. glossopharyngeus) |
X. | nerv bloudivý (n. vagus) |
XI. | nerv přídatný (n. accesorius) |
XII. | nerv podjazykový (n. hypoglossus) |
Dělení nervů
Velmi často se pro popis nervů používá různých přívlastků, podle směru nebo podle funkce:
- Aferentní nerv: (dostředivý), nebo senzorický nerv – vede informaci z receptorů, ze smyslových orgánů do centrální nervové soustavy
- Eferentní nerv: (odstředivý), nebo motorický nerv – vede informací z CNS do efektorů v těle, ke svalům
Pojem naleznete v následujících článcích:
-
Děloha
Děloha Schéma ženské pohlavní soustavy Latinsky uterus Tepny a. ovarica, a. uterina, rami helicini arteriae uterinae Žíly venae uterinae Děloha (latinsky: uterus, řecky: metra, hystera, archaicky matka [též…
-
Brzlík
Lidský brzlík Brzlík (latinsky: thymus) je hlavním orgánem pro diferenciaci a funkční dozrávání T-lymfocytů. Stejně jako kostní dřeň nebo bursa Fabricii u ptáků je jedním z primárních lymfatických…
-
Tepénky
Tepny (artérie) jsou cévy, které vedou krev směrem od srdce. Vnitřní povrch je vystlán jednovrstevným epitelem. Vnější vrstvu tvoří silná a pružná vazivová tkáň, která dále obsahuje vlákna…
-
Enterická nervová soustava
Schema nervové tkáně přítomné v stěně trávicí trubice: uvedeny jsou submukózní a myenterický plexus, tedy dvě složky enterické nervové soustavy, a dále sympatikus a parasympatikus, jež na ně…
-
Motorický nerv
Eferentní nervy Eferentní nerv, někdy též motorický nerv je nerv periferní nervové soustavy, který nese povelové signály od mozku, a to od míchy do svalů a pod. Etymologie…
-
Senzorický nerv
Aferentní nerv je nerv periferní nervové soustavy, která nese smyslovou informaci do mozku. Také se označuje jako senzitivní nerv nebo senzorický nerv, též dostředivá dráha. Etymologie Pojmy aferentní…
-
Periferní nervová soustava
Vývojový diagram periferního nervového systému Periferní nervová soustava (PNS) je část nervové soustavy obsahující nervy a neurony, které se nalézají mimo centrální nervovou soustavu (mozek a mícha). Dělí…
-
Neuron
V nervové soustavě je neuron nebo nervová buňka elektricky excitovatelná buňka, která přes neuronovou síť vysílá elektrické signály zvané akční potenciály. Neurony komunikují s jinými buňkami prostřednictvím synapsí,…
-
Malý sval hýžďový
Malý sval hýžďový (lat. musculus gluteus minimus) je nejmenší z hýžďových svalů. Má vějířovitý tvar, odstupuje jako široký sval na kyčelní kosti, svalové snopce se sbíhají směrem k…
-
Sval kožní
Sval kožní (též platyzma z lat. platysma, z řec. platys = plochý), je velmi tenký plochý sval, který se nachází v podkoží krku — na povrchové krční fascii.…
-
Lopatka
Levá lopatka – přední plocha (fac. costalis) Levá lopatka – zadní plocha (fac. dorsalis) Poloha lopatky k hrudníku a klíční kosti. Pohled zezadu. Lopatka (lat. scapula) patří mezi…
-
Dolní čelist
Lidská dolní čelist (dentare) je jedinou pohyblivou kostí lebky. Se zbytkem lebky je spojena pomocí kloubů, jejichž hlavice (caput mandubulae) jsou součástí dolní čelisti, zatímco jejich jamky (fossa…
-
Nosní kost
Nosní kost Nos, laterální pohled; nosní kost je vpravo nahoře (nasal bone). Gray’s Anatomy, 1918 Latinsky os nasale Nosní kost (latinsky: Os nasale) je párová kost, která je…
-
Čich
Čich a nosní dutina Čich je jeden ze smyslů. Je to schopnost vnímat chemikálie rozpuštěné ve vzduchu nebo ve vodě(obvykle ve velmi nízkých koncentracích). Tento vjem se pak…
-
Kostra horní končetiny člověka
Kostra horní končetiny člověka se v mnohém liší od kostry horní končetiny jiných savců. Je to dáno tím, že lidé se pohybují po dolních končetinách, horní končetina tudíž…
-
Plíce
Plíce (lat. pulmo), též pneumo z řec. πνεύμω – dech, je párový orgán, který umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem. Plíce savců včetně člověka se skládají z…
-
Průdušky
Průduška (bronchus) je trubicovitý orgán, který je součástí dýchací soustavy. Slouží k vedení vzduchu z plic a do plic. Anatomie Dvě hlavní průdušky – pravý a levý primární…
-
Horní cesty dýchací
Horní cesty dýchací jsou částí lidské dýchací soustavy, které slouží k dopravě vzduchu z nosu na rozhraní mezi hrtanem a hrtanovou částí hltanu. Jejich součástí jsou dutina nosní,…
-
-
-
Šourek
Šourek (latinsky scrotum) je kožovitý vak, vychlípenina břišní stěny, ve kterém jsou uložena varlata. Většinou je umístěn mezi řitním otvorem a penisem. Spermie, které se tvoří ve varlatech,…
-
Penis
Lidský penis neboli pyj (mužský pohlavní úd) je vnějším orgánem mužské vylučovací a pohlavní soustavy. Penis se dělí na několik částí – kořeny, bulbus spojený s corpus spongiosum a…
-
Klitoris
Klitoris nebo také poštěváček je součást pohlavních orgánů v samičím těle savců. Viditelná část připomínající knoflík je umístěna ve vulvě blízko zevního spojení malých stydkých pysků, nad poševním…
-
Záda
Záda nebo též hřbet jsou zadní část trupu obratlovců ohraničená nahoře šíjí a rameny a dole hýžděmi (nebo odpovídajícími částmi těla u zvířat). V oblasti zad se nachází…
-
Pupek
Pupík (odborně jizva pupeční či latinsky umbilicus) je jizva na břiše savců, kde před narozením vyrůstala pupeční šňůra. Zajímavostí je, že se určitá obdoba pupku vyskytuje i u…
-
Břicho
Břicho (lat. a odb. abdomen) je spodní část trupu (část těla mezi hrudníkem a pánví či odpovídajícími částmi těla u zvířat, která pánev nemají), která se u zvířat…
-
Hrudník
Hrudník (lat. thorax) je horní část trupu některých obratlovců, v oblasti od krku až po bránici. Je tvořen orgány, kostmi a svaly. Co je v hrudníku uloženo kosti: –…
-
Páteř
Páteř (columna vertebralis) je součást kostry obratlovců. Páteří probíhá mícha. Je složena z řady obratlů, jejichž počet se u jednotlivých druhů obratlovců liší. V rámci druhu je počet…
-
Rameno
Ramenní kloub (articulatio humeri, skapulohumerální kloub, humeroskapulární kloub) je skloubení pažní kosti s lopatkou, resp. s hrudním košem. Pažní kost (humerus) se svou hlavicí (caput humeri) kloubí s lopatkou…
-
Paže
Paže (lat.: brachium) je v lidské anatomické terminologii největší a nejdelší úsek horní končetinymezi ramenem a loktem. Tvoří ji jediná dlouhá pažní kost (humerus), která proximálně (směrem k…
-
Chodidlo
Chodidlo (latinsky: planta) je spodní část lidské nohy určená k chůzi. Dělí se na nárt, plosku, zánártí, záprstí a prstce. Kůže chodidel postrádá na rozdíl od zbytku těla…
-
Škára
Škára (dermis, corium, cutis) je vrstva kůže, která se skládá z pojivové tkáně a chrání tělo před poškozením. Řez kůží, uprostřed škára (dermis)Řez lidskou kůží: 1. rohovitá vrstva…
-
Lidská kůže
Řez lidskou kůží: 1. rohovitá vrstva (keratin); 2. germinativní vrstva; 3. mazová žláza; 4. kořen vlasu, cibulka; 5. potní žláza; 6. cévy; 7. tuková buňka; 8. potní pór;…
-
Štítná žláza
Štítná žláza (latinsky: Glandula thyreoidea nebo Glandula thyroidea) je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci průdušnice. Někdy zasahuje až na hrtan. Funkčně se podílí na regulaci…
-
Nemoci štítné žlázy
Nemoci štítné žlázy jsou nejčastějšími endokrinopatiemi (choroby žláz s vnitřním vyměšováním). V České republice je postiženo zhruba 5 % populace. Mezi nejdůležitější patří hypotyreóza a hypertyreóza, jež vznikají v důsledku autoimunitních…
-
Hrdlo
Krk, přední část krku a zadní část dutiny ústní také hrdlo, je část těla spojující hlavu s trupem. Jeho základem je sedm krčních obratlů. Zadní část krku se…
-
Čelist
Čelist (plurál čelisti) je jedna ze dvou protistojných struktur, které jsou součástí úst nebo se blízko nich nachází. Slouží zejména k získávání a drcení (kousání, žvýkání) potravy. Lidská…
-
Zuby
Zub (lat. dens, řec. odus) je tvrdý útvar v dutině ústní většiny obratlovců. Zuby slouží především k uchopování, oddělování a rozmělňování potravy a v neposlední řadě také k…
-
Jazyk
Jazyk je svalový orgán nacházející se v ústní dutině. Jeho sliznice je kryta mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, jehož četné výběžky (papily) dodávají jazyku zvláštní matný vzhled. U člověka jeho…
-
Ústa
Ústa (latinsky os) tvoří počátek trávicí soustavy většiny živočichů. Ústy je přijímána potrava, v dutině ústní pak porcována a mechanicky zpracovávána. Zároveň v ní dochází k promíšení potravy…
-
Ucho
Ucho (latinsky auris) je sluchový párový orgán obratlovců. Jeho základními částmi jsou vnější, střední a vnitřní ucho. Levý ušní boltec člověka Funkce Ucho mladého člověka dokáže vnímat zvuk…
-
-
-
Lebka
Pohled na lebku člověka ze strany Pohled na lebku člověka zepředu Lidská lebka (cranium) se u dítěte skládá z 22 kostí. Novorozenec má prostor mezi jednotlivými kostmi vyplněn…