Lidské tělo


Nos

Lidský nos z profilu.

Nos (lat. nasus, řec. rhīs) je nepárový lidský smyslový orgán, který zajišťuje jeden z pěti lidských smyslů, a to čich (olfaktorika). Při dýchání také slouží k ohřívání a zvlhčování vzduchu vstupujícího do průdušnice a dále do plic.

Začíná kořenem nosu a končí oblastí nosních dírek (označovaných také jako nozdry (spíše u zvířat) nebo chřípí (spíše u člověka, knižně)).

Frazémy

K nosu se vztahuje celá řada frazeologismů – ustálených slovních spojení a rčení:

  • dát někomu do nosu – fyzicky někoho napadnout
  • dát si do nosu – dobře se najíst nebo napít, syn. pošmáknout si
  • chytit se za nos – uvědomit si svůj omyl
  • jít rovnou za nosem – jít někam bez stanoveného cíle
  • mít na něco nos či mít na něco čich – mít dobrý odhad, intuici
  • podle nosa poznáš kosa – podle vzhledu poznáš povahu nebo spíše: velikost nosu koreluje s velikostí penisu
  • nabít si nos – způsobit si zranění (zpravidla v přeneseném významu)
  • strkat do něčeho nos (zhruběle čumák, rypák) – plést se do cizích věcí
  • vodit někoho za nos – obelhávat, klamat někoho

Související články

  • Chobot
  • Nosní dutina
  • Nosohltan
  • Nosovka
  • Zlomenina nosu

Pojem naleznete v následujících článcích:

  • Anergie

    Anergie

    Anergie je imunologický pojem, který popisuje neschopnost reakce lidského imunitního systému proti cizí látce zapříčiněnou přímou indukcí tolerance v periferních lymfocytech. Imunitní systém je v případě anergie neschopný…

    číst více…

  • Imunokomplex

    Imunokomplex

    Imunokomplex je komplexní molekula vzniklá navázáním protilátky na antigen, respektive na jeho specifický epitop, event. v kombinaci s komplementovými fragmenty. Navázáním protilátky na antigen, tedy vznikem imunokomplexu, dochází…

    číst více…

  • Hlavní histokompatibilní komplex

    Hlavní histokompatibilní komplex

    Hlavní histokompatibilní komplex (MHC, z angl. major histocompatibility complex) je označení pro několik typů glykoproteinových komplexů nacházejících se na vnějších stranách cytoplazmatické membrány buněk obratlovců. Mají významnou funkci…

    číst více…

  • Imunitní tolerance

    Imunitní tolerance

    Uvnitř brzlíku prochází důkladnou kontrolou T-lymfocyty; prochází pozitivní a negativní selekcí Imunitní tolerance je stav neodpovídavosti imunitního systému na určitý antigen nebo antigeny, např. látky a tkáně organismu.…

    číst více…

  • Imunitní paměť

    Imunitní paměť

    Imunitní paměť (anglicky immunological memory) je schopnost imunitního systému rychle a specificky rozpoznat v těle antigen, se kterým se již dříve setkal, a zahájit odpovídající imunitní reakci. Zpravidla se jedná o sekundární,…

    číst více…

  • V(D)J rekombinace

    V(D)J rekombinace

    V(D)J rekombinace je mechanismus genetické rekombinace u obratlovců, který náhodně vybírá a spojuje segmenty genů kódujících specifické proteiny zásadní pro fungování imunitního systému. Tento proces rekombinace dává vzniknout…

    číst více…

  • Buňky sloužící jako receptory v smyslových orgánech

    Buňky sloužící jako receptory v smyslových orgánech

    fotoreceptorické buňky tyčinka čípek čípek citlivý převážně na modré světlo čípek citlivý převážně na zelené světlo čípek citlivý převážně na červené světlo vnitřní vlásková buňka Cortiho orgánu vnější…

    číst více…

  • Čichový bulbus

    Čichový bulbus

    Schéma mozku obratlovců s vyznačenými důležitými centry, žlutě vpravo je čichový bulbus Řez lidskou hlavou: žlutě jsou vyznačena vlákna olfaktorického nervu, která směřují do čichového bulbu (žlutě vybarvené…

    číst více…

  • Mimické svalstvo

    Mimické svalstvo

    Mimické svalstvo tvoří drobné svaly rozložené hlavně při otvorech obličeje. Jedním koncem jsou přichyceny ke kostem obličejové části lebky a druhým končí v kůži. Název mimické dostaly proto,…

    číst více…

  • Zrak

    Zrak

    Lidské oko Zrak je smysl, který umožňuje živočichům vnímat světlo, různé barvy, tvary. Pro člověka je to smysl nejdůležitější, asi 80 % všech informací vnímáme zrakem. Zrak je zaměřen…

    číst více…

  • Kostra dolní končetiny člověka

    Kostra dolní končetiny člověka

    Kostra dolní končetiny člověka v podstatě odpovídá kostře pánevní končetiny savců, odlišnosti ve stavbě vyplývají z toho, že u člověka nesou veškerou váhu těla. Člověk je ploskochodec, při…

    číst více…

  • Rozdělení kostí člověka

    Rozdělení kostí člověka

    Kosti (axiální skelet, apendikulární skelet) páteř obratel krční hrudní bederní křížová kost kostrč hrudník hrudní kost žebro kraniální kosti lebky týlní kost temenní kost čelní kost spánková kost…

    číst více…

  • Seznam kostí lidského těla

    Seznam kostí lidského těla

    Lidská kostra dospělého člověka je složena zhruba z 206 jednotlivých kostí, které tvoří základní opěrnou soustavu a dodávají lidskému tělu tvar. Jejich počet je značně variabilní, neboť mnoho…

    číst více…

  • Poplicnice

    Poplicnice

    Transverzální (příčný) řez plícemi. Patrná je pleura tvořená poplicnicí a pohrudnicí, přičemž dutina mezi nimi je zveličená v zájmu přehlednosti   Poplicnice (též viscerální pleura nebo také plicní…

    číst více…

  • Plicní sklípek

    Plicní sklípek

    Plicní sklípek (latinsky alveolus, množné číslo alveoli) je dutý útvar v plicích podílející se na struktuře plicních váčků. Představuje základní funkční jednotku plic, ve které dochází k difuzi…

    číst více…

  • Choroby plic

    Choroby plic

    Alveolitida – Zánět plicních sklípků, často způsobený alergií na spóry nebo prach, způsobuje dušnost nebo kašel s vykašláváním. Astma – z řečtiny obtížné dýchání. Jedná se o chronické…

    číst více…

  • Plíce

    Plíce

    Plíce (lat. pulmo), též pneumo z řec. πνεύμω – dech, je párový orgán, který umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem. Plíce savců včetně člověka se skládají z…

    číst více…

  • Vedlejší dutiny nosní

    Vedlejší dutiny nosní

    Vedlejší dutiny nosní (sinusy, sinus paranasales) mají ještě větší objem než dutina nosní, jsou s ní spojeny a obklopují ji v čelní kosti, čichové kosti, klínové kosti a…

    číst více…

  • Nosní dutina

    Nosní dutina

    Nosní dutina je objemný, vzduchem vyplněný prostor nad a za nosem uprostřed tváře. Je to spojená dutina zevního nosu a kostěné dutiny nosní. Je úplně rozdělená přepážkou nosní…

    číst více…

  • Horní cesty dýchací

    Horní cesty dýchací

    Horní cesty dýchací jsou částí lidské dýchací soustavy, které slouží k dopravě vzduchu z nosu na rozhraní mezi hrtanem a hrtanovou částí hltanu. Jejich součástí jsou dutina nosní,…

    číst více…

  • Nemoci a vady varlat

    Nemoci a vady varlat

    Mezi nejčastější vývojové vady patří retence varlat (kryptochorismus). Stav, kdy varle není u novorozence přítomné v šourku, ale nachází se v tříselném kanálu nebo uvnitř břišní dutiny. Tento…

    číst více…

  • Varle

    Varle

    Varle (latinsky: testis, množné číslo varlata, latinsky: testes) je samčí pohlavní žláza obratlovců, tedy i muže. Ve varleti dochází k vývoji mužské pohlavní buňky – spermie. Varlata jsou…

    číst více…

  • Šourek

    Šourek

    Šourek (latinsky scrotum) je kožovitý vak, vychlípenina břišní stěny, ve kterém jsou uložena varlata. Většinou je umístěn mezi řitním otvorem a penisem. Spermie, které se tvoří ve varlatech,…

    číst více…

  • Penis

    Penis

    Lidský penis neboli pyj (mužský pohlavní úd) je vnějším orgánem mužské vylučovací a pohlavní soustavy. Penis se dělí na několik částí – kořeny, bulbus spojený s corpus spongiosum a…

    číst více…

  • Pochva

    Pochva

    Pochva neboli vagina (ze střlat. vāgīna „pochva“; řec. κόλπος kólpos „mateřský klín“) je část samičího pohlavního ústrojí u placentálů a vačnatců. Je to trubice vedoucí od dělohy k…

    číst více…

  • Klitoris

    Klitoris

    Klitoris nebo také poštěváček je součást pohlavních orgánů v samičím těle savců. Viditelná část připomínající knoflík je umístěna ve vulvě blízko zevního spojení malých stydkých pysků, nad poševním…

    číst více…

  • Pohlavní orgány

    Pohlavní orgány

    Rozmnožovací soustava (též pohlavní soustava či reprodukční systém) je soustava orgánů mnohých živočichů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich…

    číst více…

  • Břicho

    Břicho

    Břicho (lat. a odb. abdomen) je spodní část trupu (část těla mezi hrudníkem a pánví či odpovídajícími částmi těla u zvířat, která pánev nemají), která se u zvířat…

    číst více…

  • Onemocnění prsů

    Onemocnění prsů

    Prsy jsou citlivý orgán a procházejí během života ženy různými změnami, které jsou podmíněny hormony. Jedná se zejména o období puberty, šestinedělí, během kojení a v přechodu. Jedním z nejhorších onemocnění je karcinom…

    číst více…

  • Prs

    Prs

    Prsy (singulár prs, mužského rodu; hovorově prso; latinsky mamma), též ňadro, je párový útvar na přední stěně hrudníku. U žen jsou prsy vyvýšené výrazněji než u mužů. Ženské prsy obsahují…

    číst více…

  • Páteř

    Páteř

    Páteř (columna vertebralis) je součást kostry obratlovců. Páteří probíhá mícha. Je složena z řady obratlů, jejichž počet se u jednotlivých druhů obratlovců liší. V rámci druhu je počet…

    číst více…

  • Rameno

    Rameno

    Ramenní kloub (articulatio humeri, skapulohumerální kloub, humeroskapulární kloub) je skloubení pažní kosti s lopatkou, resp. s hrudním košem. Pažní kost (humerus) se svou hlavicí (caput humeri) kloubí s lopatkou…

    číst více…

  • Prsteník

    Prsteník

    Prsteník neboli prsteníček (latinsky digitus annularis nebo digitus quartus) je jeden z prstů lidské ruky nacházející se mezi malíkem a prostředníkem. Etymologie Už pro naše předky před 35…

    číst více…

  • Prst

    Prst

    Prst je jeden z pěti pohyblivých útvarů ukončujících dlaň ruky (prst na nártu nohy se odborně nazývá prstec). Deset prstů na rukou je pravděpodobně důvod, proč lidstvo využívá…

    číst více…

  • Ruka

    Ruka

    Ruka (lat. manus) je od trupu nejdistálnější (nejvzdálenější) oddíl horní končetiny lidského těla, který umožňuje interakci jedince s okolím a manipulaci s předměty. Základním projevem ruky je schopnost úchopu…

    číst více…

  • Koleno

    Koleno

    Koleno či kolenní kloub (articulatio genus) je nejsložitější kloub v lidském těle. Spojuje stehenní kost, holenní kost a největší sezamskou (sezamovou) kost těla – čéšku. Umožňuje švihový pohyb…

    číst více…

  • Stehno

    Stehno

    Stehno (latinsky: femur) je u lidí masivní část těla mezi kolenem a kyčelním kloubem, které slouží převážně jako nosná část dolní končetiny. Je tvořeno mohutným kosterním základem v…

    číst více…

  • Podkožní vazivo

    Podkožní vazivo

    Podkožní vazivo (hypodermis, tela subcutanea) spojuje kůži s podkladem. V různých místech obsahuje více či méně tukových buněk, které slouží jako zásobárna energie a jsou v nich rozpuštěny…

    číst více…

  • Pokožka

    Pokožka

    Pokožka (epidermis) je nejsvrchnější vrstva kůže. Tvoří vodotěsný ochranný obal kolem povrchu těla a je tvořena jednak tenkým vrstevnatým epitelem z dlaždicovitých buněk a jednak pod nimi je…

    číst více…

  • Nehet

    Nehet

    Nehet je tvrdé zakončení prstů, které slouží jako ochrana a prostředník přenosu tlaku na prsty s okolím, jelikož umožňuje okolní kůži lépe přenášet informace o dotýkaných věcech. Nehty…

    číst více…

  • Pubické ochlupení

    Pubické ochlupení

    Pubické ochlupení (latinsky: pubes) je ochlupení rostoucí v oblasti genitálií, třísel a někdy i na horní části stehen (u dospělé ženy se pubické ochlupení vyskytuje na stydkém pahorku…

    číst více…

  • Vlasy

    Vlasy

    Vlas a chlup jsou označení pro dva anatomicky téměř totožné útvary tvořené keratinem. Až na několik výjimek jsou přítomny (hlavně ve formě srsti) u všech savců a jejich…

    číst více…

  • Lidská kůže

    Lidská kůže

    Řez lidskou kůží: 1. rohovitá vrstva (keratin); 2. germinativní vrstva; 3. mazová žláza; 4. kořen vlasu, cibulka; 5. potní žláza; 6. cévy; 7. tuková buňka; 8. potní pór;…

    číst více…

  • Choroby jícnu

    Choroby jícnu

    Gastroezofageální reflux Gastroezofageální reflux (anglicky GERD gastroesophageal reflux disease) je chronické onemocnění, při němž se obsah žaludku trvale a pravidelně vrací do jícnu. Mezi příznaky patří obtíže s…

    číst více…

  • Jícen

    Jícen

    Slovo jícen (esophagus, oesophagus) pochází z řeckého οἰσοφάγος (oisophagos). Vzniklo ze dvou kořenů (eosin) nést a (phagos) jíst. Jícen je orgán trávicí trubice u obratlovců, spojující hltan a…

    číst více…

  • Laryngitida

    Laryngitida

    Laryngitida je odborný název pro zánět hrtanu. Příznaky Mezi hlavní příznaky laryngitidy patří štěkavý kašel, bolesti v krku, chrapot nebo úplná ztráta hlasu. Onemocnění nastupuje velmi rychle (obvykle…

    číst více…

  • Hltan

    Hltan

    Hltan (lat. pharynx) je společný oddíl trávicí a dýchací soustavy, kde se potrava smršťováním svalů posouvá do jícnu a žaludku. Podoba u různých živočichů Pojem „hltan“ označuje různé…

    číst více…

  • Štítná žláza

    Štítná žláza

    Štítná žláza (latinsky: Glandula thyreoidea  nebo Glandula thyroidea) je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci průdušnice. Někdy zasahuje až na hrtan. Funkčně se podílí na regulaci…

    číst více…