Lidské tělo


ontogeneze

Ontogenetické fáze

  • prenatální období (od oplodnění do porodu)
    • oplozené vajíčko (zygota) – od oplození (spojení vajíčka se spermií v děloze nebo ve zkumavce) do konce 1. týdne
    • embryo (zárodek) 2. týden – 8. týden
    • fetus (plod) 9. týden – porod
  • postnatální období
    • novorozenecké období 1. den – 28 dní
    • kojenecké období 28 dní – 1 rok
    • batolecí období 1–3 roky
      • mladší batolecí období 1–2 roky
      • starší batolecí období 2–3 roky
    • předškolní věk 3 – 6 (7) let
    • školní věk 6 (7) – 15 let
      • mladší školní věk 6–11 let
      • starší školní věk 11–15 let (puberta)
    • dospívání – adolescence 15–18 (20) let
    • dospělost 18 let a více
      • období plné dospělosti 18–30 let
      • období zralosti 30–45 let
      • střední věk 45–60 let
    • stáří nad 60 let
      • vysoké stáří nad 70 let
      • kmetský věk nad 90 let

Světová zdravotnická organizace (WHO, též SZO) doporučuje u dospělosti jiné členění:

  • období plné dospělosti 18–30 let
  • období mladého věku 30–45 let
  • období středního věku 45–60 let
  • období stárnutí 60–75 let
  • období starého věku 75–90 let
  • období stařecké nad 90 let

V každé fázi ontogenetického vývoje můžeme pozorovat řadu změn. Tyto změny jsou dvojího druhu: růstové a vývojové. Oba procesy jsou primárně určeny dědičnými faktory, jejichž uplatnění však ovlivňují faktory prostředí.

V období stáří život jedince přirozeně končí smrtí. S mrtvým tělem je lidmi podle všeobecného etického kodexu zacházeno s velkou úctou a je spáleno nebo pohřbeno do země, a to s obřadem či výjimečně bez obřadu. Pro určení příčiny úmrtí lze před pohřbemprovést pitvu.

Názvy jedinců

Názvy jedinců podle stupně vývinu, stáří, příbuzenství a společenského postavení pak také jsou:

  • dítě (krajově též děcko) – označení obou pohlaví, zhruba do věku konce školního období (obecněji pak slovo vyjadřuje, že je jedinec potomkem své matky/otce)
  • dívka (též děvče, hovorově pak holka – od slova holý, protože dříve tento výraz označoval jen dívku bez ochlupení) – označení samičího pohlaví v období nejčastěji od začátku školního období do konce dospívání, ale může být použito i pro ranější fáze (holčička, děvčátko)
  • slečna – označení děvčete či mladé ženy, která není vdaná (etymologicky od šlechtična)
  • chlapec (též hoch, hovorově pak kluk) – označení samčího pohlaví v období nejčastěji od začátku školního období do konce dospívání, ale může být použito i pro ranější fáze (chlapeček)
  • žena (lidově též ženská) – označení samičího pohlaví v období od začátku dospělosti do smrti
    • matka (též máma) – označení samičího pohlaví, které vyjadřuje, že je žena rodičkou dítěte
    • stařenka – označení samičího pohlaví v období pozdního stáří
    • babička – označení samičího pohlaví, které vyjadřuje, že dítě ženy je matkou/otcem, obecněji též synonymum pro stařenku
    • paní – všednější společenský titul ženy od dospělosti
    • dáma (též madam) – urozenější společenský titul ženy od dospělosti
  • muž (lidově též chlap) – označení samčího pohlaví v období od začátku dospělosti do smrti
    • otec (též táta) – označení samčího pohlaví, které vyjadřuje, že je muž rodičem dítěte
    • stařec – označení samčího pohlaví v období pozdního stáří
    • dědeček – označení pro starého muže, které vyjadřuje, že jeho dítě se stalo matkou (jeho dcera) nebo otcem (jeho syn), obecněji též synonymum pro starce
    • pan – společenský titul muže od dospělosti

Pojem naleznete v následujících článcích:

  • Štítná žláza

    Štítná žláza

    Štítná žláza (latinsky: Glandula thyreoidea  nebo Glandula thyroidea) je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci průdušnice. Někdy zasahuje až na hrtan. Funkčně se podílí na regulaci…

    číst více…