Lidské tělo


porod

Porod
Novorozenec s matkou

Novorozenec s matkou
Další informace
Odbornost porodnictví
Roční počet 136 miliónů (2018)

Porod dítěte je zakončení těhotenství, kdy jedno nebo více dětí opouští dělohuprůchodem pochvou nebo císařským řezem. V roce 2018 se narodilo na celém světě asi 136 milionů dětí. Většina porodů proběhne mezi 38. a 42. týdnem těhotenství. Předčasným porodem před 37. týdnem těhotenství se narodilo asi 15 milionů dětí, zatímco porodem po termínu (tj. po 42. týdnu) se narodilo mezi 3 až 12 procenty dětí. V rozvinutém světě většina porodů proběhne v nemocnicích, zatímco v rozvojovém světě se většina porodů koná doma dle tradice s podporou porodní asistentky.

Nejběžnějším způsobem porodu je vaginální porod. Zahrnuje tři fáze porodu: zkracování a otevírání děložního hrdla, vypuzování a narození dítěte a porod placenty. První fáze se dělí na dobu latentní (žena se ještě nemusí plně věnovat kontrakcím), jejíž délka nebyla nikdy stanovena, a aktivní (žena se již musí plně věnovat kontrakcím), která obvykle nepřesahuje 12 hodin u prvorodiček a 10 hodin u vícerodiček. Délka druhé fáze se může značně lišit – od jedné kontrakce po až 3 hodiny u prvorodiček a 2 hodiny u vícerodiček. Třetí fáze může trvat pět minut ale i přes hodinu. První fáze začíná kontrakcemi dělohy doprovázenými bolestmi břicha nebo zad, které trvají přibližně půl minuty a objevují se každých 10 až 30 minut. Bolest se postupem času stává silnější a častější. Během druhé fáze dochází k vypuzení plodu pomocí kontrakcí. Ve třetí fázi se doporučuje podvaz pupečníku po dotepání. S bolestmi může pomoci řada metod, jako jsou relaxační techniky, analgetika či spinální anestezie.

Většina dětí se rodí hlavičkou napřed; asi ve 4 % se rodí nejprve nožičky nebo hýždě, což je označováno jako porod koncem pánevním. Hlava obvykle vstupuje do pánve obličejem k jedné straně a poté se stáčí obličejem dolů. Během porodu může žena jíst a libovolně se pohybovat. V první fázi porodu se nedoporučuje tlačit, klystýr rovněž není doporučen. I když se běžně provádí nástřih hráze, obecně není vhodný. WHO dnes naopak doporučuje prevenci poranění hráze (svobodná volba porodní pozice i v druhé době porodní, masáž hráze, teplé obklady, aktivní ochrana hráze rukama poskytovatelem péče). Není doporučeno holení rodičky ani kontinuální kardiotokografie u zdravých těhotných žen. K poslechu srdečních ozev plodu je naopak doporučen Pinardův stetoskop nebo Dopplerův ultrazvukový přístroj.

V roce 2012 bylo provedeno císařským řezem 23 milionů porodů. Ačkoliv se císařský řez běžně doporučuje u porodů dvojčat, podle studií nebyl nikdy prokázán rozdíl ve výsledcích u nekomplikovaných těhotenství po 37. týdnu těhotenství mezi skupinou žen, u nichž bylo vyčkáno na spontánní začátek porodu, oproti skupině, jejíž porod byl proveden lékařsky (ať už císařským řezem nebo vyvoláváním). Dítě v poloze koncem pánevním je také obvykle možné porodit vaginálně. Dosud známé studie prokázaly, že porod koncem pánevním provedený plánovaným císařským řezem je o něco bezpečnější pro dítě, než spontánní vaginální porod. Je zde však o něco nižší bezpečnost pro matku a pravděpodobné dlouhodobější dopady na zdraví dítěte. Císařský řez se doporučuje při známkách tísně plodu nebo v případě, kdy žena trpí tokofobií (patologickým až chorobným strachem z porodu). Hojení při tomto způsobu porodu trvá déle.

V důsledku komplikací při těhotenství a porodu umírá každoročně asi 500 000 matek, sedm milionů žen má vážné dlouhodobé problémy a 50 milionů žen má po porodu zdravotní následky. Většina z nich se týká rozvojového světa. Komplikace zahrnují nepostupující porod, krvácení po porodu, eklampsii a horečku omladnic. Mezi komplikace u dítěte patří nedostatek kyslíku při narození, porodní poranění plodu, porodní nezralost a infekce.


Pojem naleznete v následujících článcích:

  • Vulva

    Vulva

    Vulva Vulvy různých žen (v některých případech s odstraněným pubickým ochlupením) 1: poštěváčková kapuce, 2: klitoris, 3: velké stydké pysky, 4: malé stydké pysky, 5: poševní předsíň, 6: ústí močové trubice, 7: pochva, 8: hráz, (9: řitní…

    číst více…

  • Děložní hrdlo

    Děložní hrdlo

    Děložní hrdlo Schematické znázornění ženské pohlavní soustavy Latinsky cervix uteri Tepny poševní tepna, děložní tepna Prekurzor Müllerovy kanálky Děložní hrdlo (syn. děložní krček, lat. cervix) je nejspodnější část…

    číst více…

  • Děloha

    Děloha

    Děloha Schéma ženské pohlavní soustavy Latinsky uterus Tepny a. ovarica, a. uterina, rami helicini arteriae uterinae Žíly venae uterinae Děloha (latinsky: uterus, řecky: metra, hystera, archaicky matka [též…

    číst více…

  • Placenta

    Placenta

    Placenta (z latiny, česky též plodové nebo mateřské lůžko) je dočasný orgán, který vzniká v děloze březí samice placentálníchsavců. Na jeho vzniku se podílí jak tkáně plodu (konkrétně…

    číst více…

  • Žluté tělísko

    Žluté tělísko

    Žluté tělísko v ženském vaječníku Žluté tělísko (corpus luteum) je dočasná žláza s vnitřním vylučováním nacházející se v kůře vaječníku. Buňky tohoto tělíska produkují v luteální fázi menstruačního…

    číst více…

  • Stydká kost

    Stydká kost

    Stydká kost Stydká kost lidské pánve u muže. Gray’s Anatomy, 1918 Latinsky os pubis Stydká kost (latinsky: os pubis) je jedna ze tří kostí tvořících pánevní kost. Podkládá…

    číst více…

  • Kostrč

    Kostrč

    Kostrč či kost kostrční (os coccygis) je malá kost u člověka vzniklá srůstem posledních obratlů, která je pozůstatkem zakrnělého ocasu. Vzniká srůstem tří až pěti posledních obratlů a…

    číst více…

  • Pochva

    Pochva

    Pochva neboli vagina (ze střlat. vāgīna „pochva“; řec. κόλπος kólpos „mateřský klín“) je část samičího pohlavního ústrojí u placentálů a vačnatců. Je to trubice vedoucí od dělohy k…

    číst více…

  • Pohlavní orgány

    Pohlavní orgány

    Rozmnožovací soustava (též pohlavní soustava či reprodukční systém) je soustava orgánů mnohých živočichů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich…

    číst více…