Lidské tělo


svalová buňka

Buňky srdeční svaloviny, kardiomyocyty
Schéma svalové buňky kosterní svaloviny a na ní upnuté synapse

Myocyt (svalová buňka) je buňka, která tvoří základní tkáň svalů. Svalové buňky se liší svou strukturou a funkcí, podle toho, zda tvoří kosterní, srdeční či hladkou svalovinu.

Stavba

V cytoplazmě myocytů se nachází mimo běžné organely především aktino-myosinový komplex, který umožňuje kontrakci buňky. Pod mikroskopem se tato struktura jeví jako vlákna, tzv. myofibrily. Ještě větším zvětšením bylo zjištěno, že se myofibrily skládají z myofilament.

Cytoplazmatická membrána se obvykle označuje sarkolema, endoplazmatické retikulum zase nese ve svalech název sarkoplazmatické retikulum.

Podle typu svaloviny

  • Myocyty kosterní svaloviny jsou vícejaderné a tvoří tzv. rhabdomyocyt. U kosterní svaloviny platí: jedna svalová buňka = jedno svalové vlákno.
  • Myocyt hladké svaloviny má vřetenovitý tvar, v cytoplazmě je uprostřed paličkovité jádro. Ve svalovině dělohy může dosahovat délky až 500 µm, čímž se tento typ buněk řadí mezi naše vůbec největší.
  • Myocyt srdeční svaloviny, tzv. kardiomyocyt, má znaky obou předcházejících.

Pojem naleznete v následujících článcích:

  • Buňky schopné kontrakce (stahu)

    Buňky schopné kontrakce (stahu)

    svalová buňka (myocyt) rhabdomyocyt (buňka kosterní svaloviny) rhabdomyocyt tvořící červená vlákna rhabdomyocyt tvořící bílá vlákna rhabdomyocyt tvořící intermediální vlákna buňka jaderného vaku svalového vřeténka buňka jaderného řetězce svalového…

    číst více…

  • Srdeční svalovina

    Srdeční svalovina

    Srdeční svalovina na řezu – linie kolmé na průběh vláken jsou interkalární disky (viz článek) Srdeční svalovina (též myokard) je typ svaloviny, jež umožňuje pravidelné stahy srdce. Jedná…

    číst více…