Lidské tělo


svalový stah

Svalový stah čili kontrakce je proces, při němž ve svalovině vzniká napětí a sval se svou činností zkracuje. Na molekulární úrovni dochází k aktivaci bílkovin myosinů, které za spotřeby ATP vykonávají mechanickou práci. Ke svalovému stahu dochází na základě určitého nervového podnětu. V srdeční svalovině přichází podnět ke stahu převodním srdečním systémem obvykle z SA uzlu. Kosterní svalovina reaguje na signál z motorických nervů a hladké svaly se stahují obvykle na základě nervové či hormonální stimulace, případně díky pouhé změně v chemismu okolního prostředí.

Ke svalovému stahu je nutná nejprve excitace, v případě kosterního svalu pomocí somatické nervové soustavy. Tzv. neurotransmiter, konkrétně acetylcholin, přenese nervový podnět přes nervosvalovou ploténku do svalového vlákna. Ve svalovém vlákně dochází ke vzniku akčního potenciálu. Z sarkoplazmatického retikula svalových buněk se uvolňují ionty vápníku (Ca2+). Ty se vážou na bílkoviny troponin a tropomyozin. Navázání iontů vápníku na troponinové hlavice ve svém důsledku způsobí zanoření tropomyozinových vláken mezi aktinová. Dojde k odhalení vazebných míst pro myosin na již zmíněném proteinu aktinu. Myosin se za spotřeby ATP posouvá po vlákně aktinu, což je vlastní mechanismus stahu.


Pojem naleznete v následujících článcích:

  • Svalová tkáň

    Svalová tkáň

    Svalovina zad Buňky hladké svaloviny Sval (musculus), často také svalovina, je orgán, jehož funkcí je umožnění aktivního pohybu živočicha nebo jeho části. Sval je tvořen především svalovou tkání.…

    číst více…

  • Svalstvo příčně pruhované

    Svalstvo příčně pruhované

    Stavba kosterního svalu Příčně pruhovaná svalovina (dříve označovaná jako žíhaná svalovina) je jeden ze základních typů svaloviny. Označuje se běžně jako kosterní svalovina, neboť se velmi často upíná…

    číst více…