Tepna

Tepny (artérie) jsou cévy, které vedou krev směrem od srdce. Vnitřní povrch je vystlán jednovrstevným epitelem. Vnější vrstvu tvoří silná a pružná vazivová tkáň, která dále obsahuje vlákna hladké svaloviny.
Největší vnitřní průměr (asi 25 mm) má srdečnice (aorta). Větvením klesá průměr tepen až na 1 mm. Větvením těchto tepen vznikají tepénky (arterioly) jejichž vnitřní průměr je asi 20 μm. Tepny vycházející přímo ze srdce mají velmi pružné stěny. To jim umožňuje pojmout množství krve vypuzené při stahu (systole) srdečních komor. Pružné stěny pak tuto vlnu posouvají dále, v srdečnici rychlostí asi 30 cm/s.
Svalovina v tenkých tepnách a tepénkách reguluje stažením (vazokonstrikce) nebo rozšířením (vazodilatace) průsvitu cévy průtok krve orgány dle potřeby organismu. Je inervována vegetativními nervy. Ve stěnách srdečnice a krkavice se nacházejí baroreceptory – receptory, které registrují napětí jejich stěn. Překročení určité hranice vede k podráždění cévohybného (vazomotorického, kardiovaskulárního) centra v prodloužené míše, které způsobí reflexivní pokles krevního tlaku utlumením srdeční činnosti a snížením napětí hladké svaloviny tepének.
Tepny v lidském těle
Následující seznam obsahuje největší tepny lidského těla a naznačuje jejich větvení.
- Aorta vede okysličenou krev z levé komory srdce do těla
- Věnčitá tepna pravá a levá vyživuje srdce
- Hlavopažní kmen se větví na pravou podklíčkovou tepnu a pravou krkavici
- Krkavice pravá (odstupující z hlavopažního kmene) a levá zásobuje hlavu
- Podklíčková tepna pravá (odstupující z hlavopažního kmene) a levá
- Obratlová tepna (arteria vertebralis) zásobuje hlavu
- Podpažní tepna (arteria axillaris) zásobuje horní končetinu
- Pažní tepna (arteria brachialis) je pokračováním podpažní tepny
- Vřetenní tepna (arteria radialis) běží po palcové straně předloktí
- Loketní tepna (arteria ulnaris) běží po malíkové straně předloktí
- Pažní tepna (arteria brachialis) je pokračováním podpažní tepny
- Útrobní tepna (arteria coeliaca) zásobuje zejména žaludek, játra, slinivku a slezinu
- Jaterní tepna
- Horní okružní tepna (arteria mesenterica superior) zásobuje zejména střeva a slinivku
- Ledvinná tepna pravá a levá zásobuje ledviny
- Dolní okružní tepna (arteria mesenterica inferior) zásobuje tlusté střevo
- Společná kyčelní tepna (společná pánevní tepna, arteria iliaca communis) pravá a levá
- Vnitřní kyčelní tepna (vnitřní pánevní tepna, arteria iliaca interna, arteria hypogastrica) zásobuje pánevní orgány a konečník
- Zevní kyčelní tepna (zevní pánevní tepna, arteria iliaca externa) zásobuje zejména dolní končetinu
- Stehenní tepna (arteria femoralis) je pokračováním zevní kyčelní tepny
- Hluboká stehenní tepna (arteria profunda femoris) zásobuje stehno
- Zákolenní tepna (arteria poplitea) je pokračováním stehenní tepny
- Přední holenní tepna (arteria tibialis anterior)
- Zadní holenní tepna (arteria tibialis posterior)
- Lýtková tepna (arteria fibularis, arteria peronaea)
- Stehenní tepna (arteria femoralis) je pokračováním zevní kyčelní tepny
- Plicnice vede neokysličenou krev z pravé komory srdce do plic
- Plicní tepna pravá a levá
Pojem naleznete v následujících článcích:
-
Ledvina
Ledvina Ledviny v lidském těle Jehněčí ledviny Latinsky ren Tepny renální tepna Žíly renální žíla Nervy renální plexus Ledvina (lat. ren,renes, řec. νεφρός, nefrós) savců je párový orgán…
-
Žíly
Průřež žílou Žíla nebo véna je céva přivádějící (převážně odkysličenou) krev do srdce. Žíly společně s tepnami, krevními vlásečnicemi a srdcem tvoří uzavřenou oběhovou soustavu. Funkce Jakožto součást…
-
Venuly
Průřež žílou Žíla nebo véna je céva přivádějící (převážně odkysličenou) krev do srdce. Žíly společně s tepnami, krevními vlásečnicemi a srdcem tvoří uzavřenou oběhovou soustavu. Funkce Jakožto součást…
-
Plicnice
Plicnice Latinsky Truncus pulmonalis Větve plicní tepny Odvodná žíla plicní žíla Plicnice (truncus pulmonalis), též plicní kmen, je tepna, která vystupuje z pravé srdeční komory a vede odkysličenou…
-
Srdce
Pohled na uložení srdce člověka v mediastinu, pravá a levá plíce je odtažena do stran. Srdce (lat. cor nebo cardia – z řec. καρδία, kardia) je dutý svalový…
-
Svaly jazyka
Svaly jazyka Svaly jazyka (lat. musculi linguae) vytvářejí celou hmotu jazyka. Připojují se k ztluštěné stěně hřbetu jazyka (aponeurosis linguae) a k vazivové ploténce ve střední čáře jazyka…
-
Třmínek
Třmínek (latinsky stapes) je jedna ze sluchových kůstek. Má typickou podobu jezdeckého třmene. Skládá se z hlavice třmínku (caput stapedis), od které vybíhají dvě krátká, vodorovně uložená ramínka…
-
Plicní tepna
Plicní tepny (arteriae pulmonales) jsou párové cévy, které u plazů, ptáků a savců vychází z plicního kmene (truncus pulmonalis) a vedou do plic odkysličenou krev. Plicní tepny se…
-
Plíce
Plíce (lat. pulmo), též pneumo z řec. πνεύμω – dech, je párový orgán, který umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem. Plíce savců včetně člověka se skládají z…
-
Průdušky
Průduška (bronchus) je trubicovitý orgán, který je součástí dýchací soustavy. Slouží k vedení vzduchu z plic a do plic. Anatomie Dvě hlavní průdušky – pravý a levý primární…
-
Penis
Lidský penis neboli pyj (mužský pohlavní úd) je vnějším orgánem mužské vylučovací a pohlavní soustavy. Penis se dělí na několik částí – kořeny, bulbus spojený s corpus spongiosum a…
-
Klitoris
Klitoris nebo také poštěváček je součást pohlavních orgánů v samičím těle savců. Viditelná část připomínající knoflík je umístěna ve vulvě blízko zevního spojení malých stydkých pysků, nad poševním…
-
Prsteník
Prsteník neboli prsteníček (latinsky digitus annularis nebo digitus quartus) je jeden z prstů lidské ruky nacházející se mezi malíkem a prostředníkem. Etymologie Už pro naše předky před 35…
-
Paže
Paže (lat.: brachium) je v lidské anatomické terminologii největší a nejdelší úsek horní končetinymezi ramenem a loktem. Tvoří ji jediná dlouhá pažní kost (humerus), která proximálně (směrem k…
-
Stehno
Stehno (latinsky: femur) je u lidí masivní část těla mezi kolenem a kyčelním kloubem, které slouží převážně jako nosná část dolní končetiny. Je tvořeno mohutným kosterním základem v…
-
Štítná žláza
Štítná žláza (latinsky: Glandula thyreoidea nebo Glandula thyroidea) je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci průdušnice. Někdy zasahuje až na hrtan. Funkčně se podílí na regulaci…