Lidské tělo

Gastroezofageální reflux (anglicky GERD gastroesophageal reflux disease) je chronické onemocnění, při němž se obsah žaludku trvale a pravidelně vrací do jícnu. Mezi příznaky patří obtíže s polykáním, pálení žáhy, bolestivé polykání, regurgitace, bolest na hrudi, chronický kašel, chrapot, refluxem vyvolaná laryngitida nebo astma. V dlouhodobém horizontu a při neléčeném stavu mohou vzniknout komplikace, jako je ezofagitida, striktura jícnu a Barrettův jícen.

Zánět jícnu se označuje jako ezofagitida. K zánětu jícnu může vést reflux žaludečních kyselin ze žaludku, infekce, požité látky (například žíraviny), některé léky (například bisfosfonáty) a potravinové alergie. Při oslabené imunitě může dojít ke kandidóze jícnu (infekci kvasinkami Candida albicans).

Ezofagitida může způsobovat bolestivé polykání a obvykle se léčí odstraněním vyvolávající příčiny – například léčbou refluxu nebo infekce.

Při tomto onemocnění dochází k přeměně sliznice dolní části jícnu, která se mění z vrstevnatého dlaždicového epitelu na jednoduchý cylindrický epitel. Předpokládá se, že ke vzniku Barrettova jícnu přispívá dlouhodobý zánět, zejména v důsledku žaludečního refluxu. Barrettův jícen je považován za jeden z hlavních faktorů, které přispívají ke vzniku rakoviny jícnu.

Existují dva hlavní typy rakoviny jícnu. Dlaždicobuněčný karcinom je karcinom, který se může vyskytovat v dlaždicových buňkách vystýlajících jícen. Tento typ je mnohem častější v Číně a Íránu. Druhým hlavním typem je adenokarcinom, který se vyskytuje ve žlázách ve stěně jícnu. Ten je nejčastější ve vyspělých zemích u osob s Barrettovým jícnem a vyskytuje se v cylindrických buňkách. Existují také smíšené typy rakoviny jícnu.

V časných stadiích nemusí mít rakovina jícnu vůbec žádné příznaky. V závažných stadiích může rakovina jícnu nakonec způsobit obstrukci jícnu, což velmi ztěžuje polykání jakékoli pevné stravy a způsobuje úbytek hmotnosti. Stupeň vývoje rakoviny se určuje pomocí systému, který měří, jak hluboko do stěny jícnu rakovina pronikla, kolik lymfatických uzlin je postiženo a zda se v různých částech těla nacházejí metastázy. Rakovina jícnu se může léčit radioterapií, chemoterapií a může se také řešit částečným chirurgickým odstraněním jícnu. K novějším metodám léčby patří cílená léčba a imunoterapie. K zajištění dostatečného množství potravy a vody může být také použito zavedení stentu do jícnu nebo zavedení nazogastrické sondy. Při pokročilé formě rakoviny jícnu je poskytována paliativní léčba.

Jícnové varixy jsou rozšířené žilní pleteně, které se nacházejí v dolní třetině jícnu. Vznikají při chronickém onemocnění jater, nejčastěji jsou důsledkem portální hypertenze (přetlak ve vrátnicové žíle), běžně způsobené pokročilou jaterní cirhózou. Nevyvolávají žádné příznaky, dokud neprasknou. Krvácející varix může způsobit zvracení krve a nález černé natrávené krve ve stolici. Prasklý varix je považován za smrtelně nebezpečnou komplikaci, protože dochází k silnému krvácení a rozvoji šokového stavu.

Několik poruch ovlivňuje motilitu potravy při jejím pohybu jícnem. To může způsobit obtížné polykání, tzv. dysfagii, nebo bolestivé polykání, tzv. odynofagii. Achalázie znamená poruchu správného uvolnění dolního jícnového svěrače a obvykle se rozvíjí v pozdějším věku. To vede k postupnému zvětšování jícnu a případně ke vzniku megaesofagu. Louskáčkový jícen se vyznačuje velmi bolestivým polykáním. Difuzní spasmus jícnu je křeč jícnu, která může být jednou z příčin bolesti na hrudi. Takováto přenesená bolest do stěny horní části hrudníku je u onemocnění jícnu poměrně častá. Skleróza jícnu, například při sklerodermii, může způsobit ztvrdnutí stěn jícnu a narušit peristaltiku.