Lidské tělo


Kostra dolní končetiny člověka

dolní končetiny člověka v podstatě odpovídá ře pánevní končetiny savců, odlišnosti ve stavbě vyplývají z toho, že u člověka nesou veškerou váhu těla. Člověk je ploskochodec, při chůzi se podložky dotýká celá , podobně jako u ostatních primátů a medvědů.

Stejně jako u horní končetiny je i dolní končetiny tvořena dvěma skupinami í:

Pletenec dolní končetiny (cingulum)

Je tvořen jedinou í, která vznikla srůstem tří párových í v jednu jedinou.

  • Pánevní (pelvis, os coxae), která vzniká srůstem:
    • Sedací (os ischii)
    • Kyčelní (os ilium)
    • Stydké (os pubis)

je spojena s křížovou í nepohyblivým tuhým kloubem (amphiarthrosis). je tedy k trupu připojena mnohem pevněji než horní, která je připojena kloubním spojením s í a pomocí ů.

Stydké jsou uprostřed spojeny chrupavčitou sponou.

Muži mají vyšší a užší , ženy naopak širší a tlustší.

volné končetiny

Volná končetina:

Stehenní (skeleton femoris)

  • Stehenní (femur)

Stehenní je největší í v lidském těle. Je kloubně spojena s pánví v kyčelním kloubu a s čéškou, holení a menisky v kolenním kloubu. Nikoliv však s lýtkovou í. Podle délky femuru se dá určit výška celé postavy.

bérce (skeleton cruris)

U člověka je tvořen dvěma kostmi:

Holenní je na palcové straně, je na malíkové straně.

nohy (skeleton pedis)

  • (hlezený )
  • zanártní (ossa tarsi)(7 í)
    • patní (calcaneus) Největší upíná se na ní Achillova .
  • nártní (ossa methatarsi) (5 í)
  • články ů (Phalanges) (všechny prsty mají 3 články kromě palce, ten má články 2)

í dolní končetiny

í dolní končetiny se, dle závažnosti, léčí konzervativně nebo chirurgicky pomocí nebo . je hlavně radiologická.