Nemoci štítné žlázy jsou nejčastějšími endokrinopatiemi (choroby žláz s vnitřním vyměšováním). V České republice je postiženo zhruba 5 % populace. Mezi nejdůležitější patří hypotyreóza a hypertyreóza, jež vznikají v důsledku autoimunitních poruch štítné žlázy. Nejčastější z nich je chronický autoimunitní zánět štítné žlázy. Maligní (zhoubné) nádory štítné žlázy patří mezi vzácnější nádory a vzhledem k umístění štítné žlázy mezi lépe diagnostikovatelné. Představují 0,5–1 % všech nádorových onemocnění a z hlediska endokrinologických malignit jde o jednu z nejčastějších.
Hypertyreóza, tj. hyperfunkce čili zvýšená činnost žlázy, kdy produkuje nadbytek hormonů, a hypotyreóza, tj. hypofunkce, při níž je nedostatečná produkce hormonů, jsou sice méně časté, ale jejich projevy onemocnění bývají o to více nápadnější. Štítná žláza se může zvětšit, nemocný trpí nadbytečnou energií, která vyúsťuje ve stav stresu nebo nervozity. Postižený pociťuje silné bušení srdce, nadměrné pocení celého těla včetně návalů horka a silně hubne. Typickým projevem nemocného jsou vypouklé oči. Dalšími příznaky nemocí štítné žlázy mohou být zimomřivost, deprese či padání vlasů. Léčba především spočívá v hormonální úpravě pomocí medikamentů, v závažnějších případech se léčí radioaktivním jódem, a pokud léčba nepomáhá, provádí se odstranění štítné žlázy.
