Lidské tělo


Pokožka

() je nejsvrchnější vrstva . Tvoří vodotěsný ochranný obal kolem povrchu těla a je tvořena jednak tenkým vrstevnatým epitelem z dlaždicovitých buněk a jednak pod nimi je .

Vrstvy živočichů

neobsahuje žádné a je vyživována pouze difuzí ze škáry (dermis) a si bere přímo z okolního vzduchu. Čtyři hlavní druhy buněk pokožky jsou:

  • keratinocyty – převážná většina buněk pokožky,
  • melanocyty – pigmentové buňky
  • – signální součást imunitního systému,
  • – čidla hmatu. Přitom keratinocyty představují až 95% z celkového objemu buněk v pokožce.

Vrstvy pokožky

je rozdělena do mnoha vrstev. Rozlišují se vrstvy:

  • disiunctum – v histologické terminologii se takto označují zrohovatělé buňky oddělené od corneum (artefakt způsobený zpracováním materiálu);
  • corneum (tloušťka 0,01 až 0,04 mm) – vrstva odumřelých a plně keratinisovaných buněk, vlastní kožní bariéra;
  • lucidum – tenká eosinofilní vrstva; dobře zřetelná v tlustém typu (dlaně, chodidla), špatně zřetelná až nezřetelná v tenkém typu (, víčka, );
  • granulosum – 3–5 vrstev plochých buněk se zrny keratohyalinu; již nejsou mitoticky aktivní;
  • spinosum – několik vrstev buněk s vysokým stupněm proteosyntézy; buňky jsou stále mitoticky aktivní a mají velmi dobře vyvinuté spojovací komplexy;
  • basale – jedna vrstva nízkých cylindrických buněk; jedná se o kmenové buňky , jsou mitoticky velmi aktivní.

basale a spinosum se vzhledem k mitotické aktivitě nazývají germinativum.

Obnova

Nové buňky vznikají dělením buněk (mitózou) ve vnitřních vrstvách. Postupně se buňky dostávají do svrchních vrstev, mění tvar a diferencují se. Také se plní proteinem keratinem.

Když se buňky dostanou do nejsvrchnější vrstvy, zvané corneum, jsou buď svléknuty (známé svlékání , např. u hadů), nebo se odloupnou (běžné u lidí). Ve svrchní části pokožky, stratu corneu, je asi 15–20 vrstev mrtvých buněk, které se odlupují. Tento proces („cyklus“) pokožkových buněk se nazývá keratinizace.